Herecké objevy nezávislého filmu

Autor:

Velká herecká jména u nás byla vždy neodmyslitelně spjata s hlavním komerčním filmovým kino proudem, potažmo televizí. Za socialismu svět zájmového filmu nebyl pro herce ke spolupráci dost dobrý a měl svou dráhu k širšímu počtu diváků předem zapovězenou. Doby neprůchodné opony jsou však pryč a dnes už nikoho nepřekvapí jména velkých herců, která spojí svá jména s nezávislým filmem i nekomerčního charakteru. Tedy s takovým, kde není přichystaný karavan s tučným šekem a osobním maskérem. Naštěstí ne všem jde o peníze a proto můžeme uvést jména jako Zdeněk Svěrák, Zuzana Bydžovská, Kryštof Hádek nebo Matěj Ruml, kteří se rádi zapojili do svobodného druhu filmu. Jenže „liga nezávislých“ má i své zdroje, talenty a herecké objevy. Unitedfilm proto nyní sestavil premiérovou mozaiku prvních třech, kteří zanechali stopu. Jsou jimi Sarah Haváčová, Martin Šesták a Zuzana Černá. 

Sarah HaváčováSarah Haváčová

Sarah začínala s herectvím v útlém mládí v dramatickém kroužku ve Vyškově. Zde se posléze prosadila do místních ochotnických souborů. Poprvé stála před kamerou ve svých 17 letech v prvním filmu Kvetoucí růže na motivy stejnojmenné básně režiséra Lukáše Koláčka. Film pojednával o prvním dívčím milostném zážitku a proměně dívky v ženu. V tomto kousku si jí všiml režisér Roman Vávra. Neváhal a pozval si ji na finální kolo castingu připravované TV pohádky Škola princů. Sarah jako čistý talent, tehdy 19 letá studentka gymnázia roli získala v konkurenci absolventek hereckých škol Jamu a Damu. Ve filmu si zahrála hlavní roli princezny Lenky. Současně s obsazením do pohádky byla přijata i na studium činoherního herectví na Jamu.

Svému prvnímu režisérovi ještě jednou příležitost oplatila. Se spolu scénáristou Igorem Petríkem napsal Lukáš Koláček další roli přímo pro Sarah. Snímek se jmenoval Marinka na motivy básní Karla Hynka Máchy. „Vybral jsem látku, kterou jsem miloval, přímo pro ni, aby měla možnost vyniknout a ukázat svůj mimořádný talent na filmové herectví,“ přiznává motivaci režisér. A vložená důvěra se vrátila. Pomoc mladé herečky přišla i mimo kameru.  „Natáčení probíhalo ještě v době, kdy Sarah byla teprve ve druhém ročníku herectví na Jamu, takže v sobě měla stále ještě přirozenost, civilnost v projevu. Vyšla nám ve všem vstříc, dokonce nám umožnila natáčení u ní doma, takže všechny interiérové scény filmu se odehrávaly v jejím domě. Celý štáb tam měl neocenitelné zázemí i s noclehem,“ dodává režisér.  A v čem je Sarah tak mimořádná? „Tehdy měla sobě vlastní autenticitu, civilnost projevu, nevyumělkovanost a schopnost oddat se své roli, přenést do ní vlastní prožitky, splynout s postavou. To vše i s jejím fotogenickým obličejem jí umožňovalo přenášet na diváka emoce pouhým pohledem, výrazem tváře skrze filmovou kameru. Je to prostě dar od boha, který se nedá naučit, s tím se člověk musí narodit,“ dodává její objevitel Lukáš Koláček.

Sarah Haváčová Marinka

 

Martin ŠestákMartin Šesták

Mladý muž z Třebechovic pod Orebem sbíral první zkušenosti jako ochotnický herec v Divadle Jesličky Josefa Tejkla v Hradci Králové, tou dobou natáčel i různá nespoutaná videa a videoklipy se svými přáteli.  Po seznámení s Ondřejem Martincem (dříve Hejnou) přišla jeho velká chvíle ve filmu Andělé na kolejích. Posléze dostal několik epizodních rolí a odcestoval do USA, kde studoval herectví. Stal se oblíbeným a vyhledávaným hercem pro tvůrce na filmových školách a začal točit se začínajícími režiséry. Jeho cesta k herectví nebyla však jednoduchá, jak přiznal i režisér jeho prvního filmu Ondřej Martinec: „Vycházel mi nejhůř ze všech kamerových a hereckých zkoušek. To souvisí s výjimečností jeho talentu, ale to jsem pochopil až později. Nakonec jsem ale dal na intuici a víru. Vše se tak nějak samo zlomilo zhruba v polovině prvního natáčecího dne a já žasnul a zhluboka si oddechl,“ vzpomíná dnes už s poklidem filmař a dodává: „Martin je z mého pohledu výjimečný talent. Je pro mě představitel herectví nové doby. Nic nehraje a ani není pouze "sám sebou”. Dokáže se v postavu duševně i fyzicky proměnit a stát se někým jiným. Má v sobě tajemno, kterým dokáže udržet pozornost diváka po celý film, což je dar, který se nedá ničím vyvážit a nahradit, s tím se musel narodit,“ uzavírá kompliment Ondřej Martinec. 

Důsledkem nezávislé tvorby může být i silný mezilidský vztah. „Prošli jsme spolu kus života a práci, kterou jsme na sobě oba udělali dokážeme zužitkovat i pro diváka. Před dvěma lety se souhrou náhod ukázalo, že patříme pokrevně do jedné rodiny, což naši vzájemnou náklonnost prohloubilo,“ překvapuje režisér Andělů na kolejích.

Martin Šesták 2

 

Zuzana ČernáZuzana Černá

Když tvůrci v čele s Danielem Zezulou chystali natáčení filmu Barbelo, udělali v Olomouci casting na všechny role. Role Kláry byla stále neobsazená, na castingu se sešlo asi deset adeptek, ale ani jedna do konceptu role nezapadala. Najednou se objevila mladá dívka, která měla zkušenosti jen z modelingu a tancování. Energická slečna z hlavního města s modrýma očima a s jazykovou vybaveností režiséra očarovala. Ve filmu důvěru splatila a neztratila se po boku profesionálních hereček Zuzany Bydžovské a Štěpánky Fingerhutové. Zuzana Černá totiž umí být přirozená, což je její hlavní devízou. Navíc divák se neubrání srovnání s Tatianou Vilhelmovou, která podobnou zbraní dobyla pomyslný herecký vrchol na tuzemské scéně.

Roli však získala opravdu za minutu dvanáct, jak vzpomíná režisér Daniel Zezula: „Ještě v den castingu se nám Zuzka Černá ozvala na mail, že na výzvu narazila moc pozdě a jestli je role stále volná. Na to jsme ji požádali o video casting a po něm už bylo jasné, že Zuzka je právě ta, kterou jsme potřebovali.“ A čím zaujala? „Nejen, že nás přesvědčila svým hereckým výkonem, ale taky se na první pohled do role hodila. Když nám tedy účast na filmu přislíbila, byli jsme nadšení a doteď jsem rád, že to takhle skvěle vyšlo,“ dodává mladý režisér Barbela.

A jak se mu s ní pracovalo? „Se Zuzkou se spolupracovalo skvěle. S oběma svými hereckými partnerkami si rozuměla a dokázaly spolu vytvořit skvělý charakterový trojúhelník. Zuzka je hrozně flexibilní a otevřená a přitom si udržuje svůj profesionální přístup,“ říká o herečce režisér. A že hraní v nezávislých filmech není jen o samotném účinkování, ale o souznění s celým štábem potvrzuje i dále: „Na place jsem si taky hodně cenil toho, že byla neustále ve střehu a pomáhala celému štábu, ať už v udržování vizuální a dějové kontinuity nebo třeba klapce, když byla potřeba jí na chvíli zastupovat.“

S herci se člověk dostane do momentu, kdy je dotyčný příliš unavený nebo přepracovaný a je potřeba na chvíli přibrzdit. „Se Zuzkou se mi nestalo, že by něčemu takovému podléhala. Vždy, když věděla, že má být na place, byla tam a jela naplno,“ shrnuje Daniel Zezula.

Zuzana Černá Barbelo

Budoucnost v profesionálním filmu?

Ve svých prvních velkých rolích v nezávislých filmech zazářili. Bohužel svobodný autorský film je zatím stále přehlížen a svou publicitu si teprve buduje. Proto, jaká čeká tyto herce budoucnost? Ondřej Martinec je v poutu s Martinem Šestákem, který se stihl adaptovat ve vedlejších rolích v televizi, reklamě či studentském filmu. Ale je to naplnění jeho potenciálu? „Jeho talent se může využít a projevit jen v určitých podmínkách. Ty pro něho dnešní uspěchaná doba zatím nemá. Myslím, že se mu proto nedaří proniknout na současný vrchol ve světě filmu,“ s lítostí uzavírá Martinec.

Sarah Haváčová se živí na divadelních prknech. V oblasti filmu to však žádná sláva není, přestože už záhy nakoukla do televize. Momentálně natáčí především studentské filmy pro UTB ve Zlíně,  obchází castingy na profesionální filmy či reklamy. Lukáš Koláček Sarah sleduje i v její další dráze a varovně zdvihá prst. „Její naturel zabíjí divadelní technika a způsob hraní na divadle, které se jí stalo denní prací,“ naráží na fakt, že uživit se v Čechách filmem nelze. „Talent a potenciál v sobě stále má, jen musí přijít správný režisér a umět s ní pracovat a nabídnout jí perfektně napsanou postavu,“ dodává s nadějí její objevitel Lukáš Koláček, aby záhy opět posmutněl: „O takové role je však obrovská nouze a i v profesionálním filmu jich napočítáme každým rokem na prstech jedné ruky.“ 

Zuzana Černá na svou další šanci v profesionálním filmu zatím čeká. Bohužel příležitostí pro neokoukané tváře je v českém komerčním filmu poskrovnu. Dostala příležitost v pár divadelních hrách a od září bude studovat činoherní herectví na Damu.

Soumrak hereckých hvězd?

Ono, filmové herectví u nás nikdy nebylo o penězích a nejspíš není daleko doba, kdy většina herců bude hrát i v běžných filmech téměř zadarmo, jen z lásky k herectví. Na vině je silně nabídka herců převyšující poptávku filmařů a bortící se výdělečný filmový model, který prostě nemá kde brát. Svět ohromně vlivných masmédií a agentů, jenž strategicky zasazoval, pěstoval a zavlažoval pod umělým světlem fotoaparátů herecké hvězdy pomalu končí. Objevuje se tu však šance pro nové herecké tváře, vrátit se ke kořenům hereckého filmového umění a prosadit se v právě vznikajících nových nezávislých filmech, jejichž nabídka je většinou i žánrově pestřejší než u komerčního filmu.

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit