Akademická půda stvrdila potřebu nezávislého filmu v Čechách

Autor:

Na základě magisterské diplomové práce Ivy Strnadové, která se věnovala obšírně českému nezávislému filmu, můžeme směle konstatovat, že akademická obec nezávislý film uznává a doporučuje jeho následnou podporu. Práce, která si vzala za základ myšlenkovou tezi vizionáře Alexandra Hackenschmieda z roku 1930, čerpala i z činnosti Unitedfilmu.

Český nezávislý film 4

První pokroková práce

Kolik jen fundovaných odborníků a absolventských prací z českých univerzit ročně ohledně kinematografie vzejde? Žel, prací k nekomerčním filmu napočítáte na prstech jedné ruky. Proto volejme, bravo, za práci Ivy Strnadové, z ateliéru rozhlasové a televizní tvorby a scenáristiky brněnské JAMU, která se jako jediná dokázala myšlenkově osvobodit a progresivně se zamýšlí nad tématem českého nezávislého filmu. Obdobné práce, jenž na téma nekomerční film vzešly v roce 2007 (Český amatérský film po roce 1989, Vojtěcha Bednáře) a v roce 2010 (Nový český amatérský film, Miloše Kameníka), bohužel ideály a myšlenky nezávislého filmu nepochopitelně a konzervativně držely pod pokličkou. Iva Strnadová, po prvním popíchnutí Michala Sikory, který poprvé použil terminologii nezávislý v roce 2013 ve své práci Mapování scény nezávislého filmu v ČR, se konečně od postsocialistických dogmat odpoutala.

Čas pro uznání nezávislého filmu

„Je tedy na čase „český nezávislý film“ charakterizovat a dát mu šanci na život. Může do společnosti přinášet jiná, alternativní témata, okrajové žánry nebo specifické, nekonvenční filmové pohledy. Nezávislý film by se měl prosadit jako právoplatná a smysluplná kategorie, a to hlavně v české grantové politice. Tuto tezi podpořilo v našem výzkumu, přiloženém k této práci, přes osmdesát procent dotázaných,“ praví odborný text Ivy Strnadové.

Ledy se začínají bořit, zdá se. Co ještě před 10 lety u nás platilo za utopii, dnes nabývá výraznějších kontur. Nezávislý film musí být uznán i na vládní úrovni a musí se pro něho vytvořit specifické podmínky. „Pokud nezávislost chápeme jako svobodu, a to především tvůrčí svobodu, můžeme za nezávislý film považovat ten, který je svobodný. To znamená, že v nezávislém filmu má tvůrce možnost rozhodovat a jednat podle své vůle. Nezávislého filmaře přitom chápeme jako autorského tvůrce, který si dokázal zajistit potřebné finanční zázemí, které ho neomezuje v jeho myšlenkové a tvůrčí svobodě, “ doplňuje Český nezávislý film 2autorka objevné práce v univerzitním rajónu. K tomu připočteme i kladné stanovisko oponenta, magistra umění Jana Motala. „Vlastně bych si přál, aby se problémy, které Iva prozkoumává ve svojí práci, staly otázkami pro studenty filmových oborů obecně, a to nikoliv pro neformální diskuzi, ale pro soustředěné uvažování. Tedy – tázání, jak překonat překážky, jež jim stojí v cestě. Autorka v předkládané práci k tomu dává dobrý podnět,“ vyzívá odborník erudované plénum.

Hackenschmiedova vize z 30. let

Je až z podivem, jakým vizionářem se v této oblasti stal už v 30. letech Alexander „Hammid“ Hackenschmied, autor Bezúčelné procházky, přezdívaný otec nezávislého filmu, na kterém práci autorka myšlenkově staví. „Nezávislý film chce být jedním z projevů svobodného ducha,“ cituje Strnadová fotografa a filmaře v jedné osobě a pokračuje: „Hackenschmied vnímal film jako výtvarný materiál a mohl tak podle něho obsahovat mnohem více než v jeho době nabízela avantgarda. Ta byla dosud chápána jako nejmladší a nejsvobodnější větev filmového umění. Hackenschmied mluví o obchodním filmovém umění, které je nalíčené, zaoblené a měkce snímané. A to se mu zdálo příliš ploché využití toho, co film ve skutečnosti nabízí,“ dodává. „Nezávislý film nevyhlašuje boj proti filmovému průmyslu. Nezávislý film chce pracovati na polích průmyslem opuštěných, a tak jej doplňovati. Nezávislý film má ukázati průmyslu nový, lepší způsob práce. Sociální a ideová reforma filmového průmyslu jest nejvyšším cílem práce nezávislého filmu,” uzavírá v citaci vizi český emigrant Hackenschmied, žijící do své smrti v USA.

Český nezávislý film NolanŠance pro samouky: Tarantino, Nolan či Fincher

Konec elitářství a intelektuálního prospěchářství filmových škol v nezávislém filmu a prospěšné možné prolínání i s jinými kategoriemi filmu potvrzuje i Strnadová. „Autor nemusí mít bezpodmínečně vystudovaný filmový obor. V tomto případě vycházíme ze zkušeností filmových režisérů, kteří dosáhli úspěchů i bez potřebného vzdělání. Důkazem je např. Quentin Tarantino, který tvrdí, že: „Zkusit natočit vlastní film bez prachů, to je ta nejlepší filmová škola, jakou můžete dostat... Když se mě lidé ptají, jestli jsem chodil do školy, odpovídám: ‘Ne, já chodil na filmy.’“ Christopher Nolan zase říká, že samo vzdělání ho naučilo skvěle chápat celý proces vzniku filmů. Ve svých začátcích musel filmy točit, stříhat, starat se i o hudební podklad, což využívá dodnes. James Cameron zase vjednom rozhovoru pronesl větu, že: „Nejdůležitější je prostě vzít kameru a jít dělat film.“ Dalším z nevystudovaných filmařů je David Fincher. Ten v jednom z rozhovorů konstatoval: „Nechodil jsem na žádnou filmovou školu, protože jsem to nepotřeboval. Co je režie zjistíte ve chvíli, kdy se začíná stmívat a vy máte natočit ještě tři scény."

Shoda Unitedfilmu s odborným textem

Je velmi potěšitelná vzájemná inspirace a konjunkce mezi koncepcí Unitediflmu a prací autorky. „Do charakteristiky nezávislého filmaře tak podle našich kritérií muže zapadat i tvůrce bez filmové školy. Naopak do stanoveného výběru nepatří studenti, kteří využívají výhod školních podpor, technického zázemí a často neuniknou výraznému pedagogickému vedení. Je ale třeba, v duchu neoformalistického přístupu, počítat s tím, že i některé práce studentů, především dlouhometrážní závěrečné filmy z FAMU, FAVU, FAMO, UTB atd., mohou v určitých případech splňovat podmínky nezávislé tvorby. Podobně je na tom i film amatérský. Ten se někdy může rovněž prolínat s filmem nezávislým,“ dodává Strnadová.

Toť závažné teze z její obšírné práce, která je dostupná online a dotýká se i dále témat potřeby financování, dramaturgie a nefunkční podpory od média veřejné služby, zejména ČT Art (o čem Unitedfilm informoval zde), na kterou zaznívá kritika i z úst jejího vedoucího práce Pavla Aujezdského. Na základě práce by měl vzniknout i scénář na dokumentární film Ne(závislý) film.

Koncepce nezávislého filmu Unitedfilm z roku 2014

Foto: Česká televize, Wikipedie, Pixabay, Flickr