Krok o deset let zpět! Končí svátek nezávislého filmu Cinema Open

Autor:

Po deseti letech konání festivalu nezávislých filmů Cinema Open, se ročník jedenáctý odehraje se zcela novým přístupem. Od festivalu v tichosti odešel jeho zakladatel a duchovní otec, pod jeho vedením se stala akce jedinou oázou klidu pro české nezávislé filmaře.

Celých deset let se festivalové dny věnovaly především českým nezávislým filmům. Žádný jiný festival tohoto zaměření v České republice není, nebyl a již nebude. Pod novým vedením organizace Impuls Hradec Králové, Martinou Erbsovou, se festival mění zcela zásadně. „Po 10 letech dochází ke změně původního konceptu představovat hrané filmy, případně se zaměřovat na čistě tzv. oblast nezávislého filmu. A jak to tedy bude? Čeká nás dvoudenní festival se zaměřením na audiovizuální výchovu a vzdělávání.“ Oficiální stránky dále říkají: „V letošním „zlomovém“ ročníku začínáme s formátem tzv. filmového kempu, kde najdou své jak pedagogové základních, uměleckých a středních škol, tak začínající i již zkušenější filmaři.‘‘

Nezávislí filmaři přišli o finanční podporu, trofeje i publicitu

To ve výsledku znamená, že český nezávislý film přichází o svůj jediný festival. V rámci ocenění nezávislého filmu roku, tedy nezávislí filmaři ztrácí kromě sošky pro vítěze i finanční cenu 25 tisíc Kč od hejtmana Královéhradeckého kraje a i další slevové poukazy od firmy Biofilms Rental v 79091523 1680474698755080 8526474951258013696 ořádech deseti tisíců na filmovou techniku. Z jedinečného festivalu se tedy stává naprosto tuctová záležitost vzdělávacího charakteru. Na filmové vzdělání máme jednak mnoho workshopů v rámci celé republiky, dále i střední a konečně i vysoké filmové školy. O vzdělání filmařů je bohatě postaráno. Nejpalčivější problém spočívá v uplatnění filmů samotných. Nezávislí filmaři (a to i absolventi filmových škol, kteří si nenašli práci v TV či reklamě) prostě nemají mnoho kanálů, kde by své filmy mohli nabízet široké veřejnosti. Internet je zahlcen komerčními českými a především zahraničními filmy. V této konkurenci, bez prostředků na marketing a možnost uplatnit se ve veřejnoprávních či soukromých médiích je nezávislý film vlastně v novodobém digitálním trezoru. Jeho umístění na You Tube se ukázal jako neefektivní. Jelikož si snímek nikdo nevyhledá, tím pádem se ztrácí v záplavě balastu, který tuto síť zaplavuje.

Likvidace v přímém přenosu: zrušeny byly i webové stránky

Právě díky tomu hrál festival Cinema Open zásadní roli na české scéně. Vybraným nejlepším nezávislým filmům dal po dobu dvou, někdy i tří dnů prostor v krásné budově kina na velkém plátně, dokonce v jistých ročnících i v několika městech naráz. Ne jedno odpoledne v pátek, jak se původně zamýšlelo letos. O filmech se poutavě psalo na webových stránkách festivalu, které opět nesmyslně zanikly, následně pak i na portálu nezávislých filmů. Cesta, jíž se vydal zakladatel moderního českého nezávislého filmu Ondřej Krejcar, tedy portál se články o filmech UNITEDFILM propojený s festivalem CINEMA OPEN, díky němuž zíkával portál a jeho redakce informace a spoutstu nových filmů a filmařů, se ukázala jako zcela správná a funkční. Svědčí o tom i zcela soukromý a celorepublikově vydávaný časopis Cinema, který si vyžádal pravidelnou měsíční rubriku o nezávislém filmu. 

Namísto rozvoje přišel strmý pád

Již při konání desátého ročníku prosakovaly informace, že nová ředitelka hlavního organizátora, Martina Erbsová, absolutně neuznává kategorii českého nezávislého filmu. Svým rozhodnutím festival změnit ve vzdělávací, tedy sama dala jasnou odpověď tomu, co si o nezávislém filmu myslí. Je férové přiznat, že festival nevyprodával sál kina Bio Central v Hradci Králové, ani v jiných městech (Hořice, Červený Kostelec). Průměrná návštěva činila přes 500 diváků za oba dva dny. Nepomohla ani rozsáhlá PR kampaň posledního ročníku prostřednictvím sociální sítě. Pro podnikatelský subjekt zaměřený na komerci by to měl být jasný signál pro změnu. Jenže festival je pořádaný organizací Impuls Hradec Králové, jejímž posláním je podporovat nekomerční umění. Její rozpočet naplňuje kraj z peněz daňových poplatníků.

10 let festivalu v prachu

78763182 1689366241199259 3396578579989921792 o

V uplynulých letech jsme mohli díky festivalu sledovat až nebývalý rozmach nezávislých filmařů. Ti začínali skromně a nenápadně. Ale s lety přicházeli jak filmy celovečerní, tak snímky oceněné. Mnozí z filmařů na festivalu to dotáhli do profesionálních produkcí jako například Andy Fehu (Nenasytná Tiffany) či Jan Haluza (První akční hrdina). Jiní sbírali vavříny se svými filmy na prestižních světových festivalech Ondřej Hudeček (Furiant), Pavel Soukup (Lesapán) či točili vizuálně průlomové filmy podle adaptace slavných autorů Robin Kašpařík (Jsem brána). Festival pravidelně získával i hvězdy z řad českého komerčního filmu jako například Jan Hřebejk, Petr Jarchovský, Radim Špaček či Tomáš Vorel.

Takto například vypadalo nominační video na cenu historicky první ročník ceny Vortex za nejlepší nezávislý film roku:

Místo toho, aby po Ondřeji Krejcarovi někdo přebral žezlo a festival obohatil o novou energii a své vidění nezávislého filmu, se prostě tento festival zabil. Doslova. Letos na podzim nezávislým filmařům tedy zůstanou jen prázdné ruce a to nejen díky koronaviru. Žádný festival, jim věnovaný, se neuskuteční. Žádný prostor v kině ani velkorysou finanční podporu nedostanou. Tato situace znamená krok o více jak deset let zpátky. Vracíme se do doby, kdy nezávislí filmaři mohli jezdit maximálně na Český videosalon (dnes České vize), kde byli v jednom koši s amatéry, kde se promítaly jen snímky do 20 minut. Jelikož tedy s nezávislým filmem nepočítá ani ministerstvo kultury, ani Česká televize a konečně ani akademická půda, zdá se, že český nezávislý film tedy neexistuje a filmaři, kteří jej tvoří jsou jaksi ve vzduchoprázdnu.

Opravdu v Česku nepotřebujeme nezávislý film a prostor pro nové tváře?