Král české nezávislé pohádky Jiří Česák

Autor:

Filmový tvůrce Jiří Česák se nejvíce věnuje žánru klasické české pohádky. Díky svým kameramanským kvalitám a své píli se během několika let propracoval do pozice nekorunovaného krále české nezávislé filmové pohádky. Jeho filmy jsou ryze nezávislé, ať už je sám nazývá jakkoliv. Tento všestranný tvůrce si nejvíce rozumí zcela jistě s kamerou a vizuálními i digitálními triky. Na svých filmech bývá také většinou podepsán jako scenárista, střihač a v neposlední řadě i jako režisér a producent.

Jeho první pokus o pohádku spadá ještě pod hlavičku studentského filmu. Na svět tehdy v roce 2014 vstoupil film Čertův mlýn. Kromě pozitivního diváckého ohlasu získal ocenění za kostýmy, výpravu a digitální triky na festivalu Náchodská prima sezóna. V pohádce založené na klasické šabloně, kdy si chudý chasník jde vydělat peníze do Čertova mlýna, hráli povětšinou neherci.

Náměty Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové 

o vlásek zakletá 2

Uplynuly tři roky, během nichž si Česák udělal velice povedený výlet do žánru found footage hororu snímkem Projekt Černá Voda. Na podzim 2017 představil jeho dosud nejúspěšnější pohádku O vlásek zakletá. Jako námět mu posloužily klasické pohádky Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Příběh vypráví o mladíkovi, kterého rodiče pošlou do světa na zkušenou a on svým neohroženým jednáním zachrání princeznu zakletou k spánku. Jak jistě sami cítíte, nejde o nic nového ani objevného. Snímek má ovšem skvělého vypravěče. Ten nás provází celým dějem. Jako bychom viděli inspiraci v pohádce Tři bratři, kde oscarový režisér Jan Svěrák použil stejný postup. Jedná-li se o inspiraci či jen shodu okolností, těžko říct. Další podobnost nacházíme v postavě čarodějnice. Tu ztvárnil Josef Česák, režisérův otec a člověk se neubrání vzpomínce, jak skvěle v již zmiňovaných Třech bratrech hrál zlou čarodějnici Jiří Lábus. Kromě vypravěče v podání Jiřího Bílka, divadelního herce, známého z reklam i televizních seriálů, jsou ostatní opět věrní neherci režiséra. Příběh kupí jedno klišé za druhým, herci jsou často pohlední, ovšem je z nich znát neotesanost nebo se prostě do své role nehodí. Čím tedy pohádka získala početný zástup fanoušků a takovou pozornost? Výmluvně o tom mluví její ocenění v anketě nezávislého filmu Vortex 2018, kde získala cenu za kameru. Ano, vizuální ztvárnění, efekty, výprava a malebná jihočeská krajina jsou tím nejlepším, co pohádka nabízí. Řemeslným podáním si nic nezadá s drahými profesionálními pohádkami za desítky milionů korun. Nicméně, chatrný příběh, ledabylá práce s herci této pohádce ubírá na tom, aby se mohla stát něčím víc. V tomto duchu se na jednom z festivalů vyjádřil i střihač oceňovaných filmů Osmdesát dopisů či Křižáček, pan Pavel Kolaja. Na jednu stranu byl unesený z řemeslné stránky, na druhou ho výše zmíněné neduhy opět vracely nohami na zem. Zde je zapotřebí přihlédnout k tomu, že Jiří Česák si takřka vše dělá sám a podobné chyby mají bohužel i celovečerní české filmové i televizní pohádky s milionovými rozpočty a nadupanými štáby čítající desítky až stovky lidí. Na stranu druhou, i Jiří Česák by si měl připustit, že pokud se chce dostat na vyšší úroveň, měl by si začít budovat širší štáb. Jen málokdo, dokáže skloubit profesi kameramana a režiséra. Pokud si takový člověk ještě i napíše scénář a pak film stříhá, jeho odstup od projektu je logicky nulový a sám své dílo zbytečně poškozuje.    

Pokus o netradiční peprnou pohádkovou komedii

k čertu 1 O rok později se Česák vytasil opět s čertovským tématem. Jednalo se o pokus o netradiční peprnou pohádkovou komedii K čertu! Ta díky svému realistickému pojetí a vulgárním dialogům získala rozporuplné přijetí. Dokonce během jednom festivalu museli rodiče odvádět malé děti z projekce a vrhli se na organizátory festivalu se slovy, jak jen mohli něco takového přijmout do soutěže. Chvályhodné ovšem bylo, že zde se tvůrce konečně nebál přinést do pohádky něco nového. Vypustil klasická schémata a klišé používaná v tomto žánru. Co jiného by také mladý režisér měl dělat, než dát svěží pohled a okysličení žánru, který u nás v posledních letech už jen skomírá a žije ze slavné minulosti. Jistě nikomu nemusím připomínat klasiku typu Pyšná princezna, Tři oříšky pro popelku nebo s Čerty nejsou žerty. Málokdo si ale uvědomuje, že i tyto tři dnes již klasické a legendární pohádky přinesly svým řemeslným pojetím i výstavbou příběhu nové prvky a kritika je často ve své době za to zcela strhala.

Majstrštyk Mlýnku dost! 

mlýnku dost 5

V letošním roce nám Jiří Česák tedy představil již svou v pořadí čtvrtou pohádku. Opět si většinu profesí obstaral sám. Podepsal se mimo jiné pod kameru, scénář, střih, režii. Opět využil předlohu Boženy Němcové. Opět zde máme vypravěče, mladý páreček hrdinů a proti nim závistivého rychtáře s manželkou. A samozřejmě, jak u Zdeňka trošky nesmí chybět v pohádce bodrý vodník, u Jiřího Česáka by pohádka snad ani nemohla existovat bez čerta. Na první pohled bychom mohli soudit, že se tvůrce v ničem neposunul a zlomit nad pohádkou hůl. Tentokrát si zřejmě poučen z předchozích pohádek dal více záležet na příběhu i výběru herců. Vypravěče namluvila hvězda populárního seriálu Četnické humoresky Zdeněk Junák.  Ústřední mladý páreček tvoří hradecký objev a před kamerou přirozený a sympatický Štěpán Zahálka. Jeho protějšek si zahrála mladá profesionální herečka Tereza Blažková známá již například z filmů Fotograf, Já, Olga Hepnarová nebo Skleněný pokoj. Závistivého rychtáře a jeho manželku ztvárnili Jiří Bílek, známý ze seriálů a reklam a herečka Lenka Loubalová. Své role si vyloženě užívají. Kdo z nás nepoznal ty závistivé lidi, kteří musí mít vše a ostatní třeba i o jejich bohatství, zde v podobě kouzelného mlýnku, třeba i okrást. Příběh je jednoduchý, postavený na reálných odkoukaných lidech a jejich charakteru, a dokonce přináší i ponaučení. S trochou nadsázky by se dal přirovnat k jednomu dílu populárního televizního večerníčku Krkonošské pohádky. I zde máme vypravěče, mladý pár a proti nim závistivého a nepřejícího člověka. Až překvapivě zde vše zapadá do sebe. Jistě, slabiny se najdou i zde. Třeba, že mezi mladým párem necítíme takřka žádnou chemii a jejich postavy oproti rychtářovi s manželkou prostě nemají moc co hrát, o co se opřít. Ve výsledku je ovšem pohádka Mlýnku, dost! milým překvapením. Můžeme konstatovat, že se tvůrce poučil z předchozích nedostatků. Až s další pohádkou však zjistíme, či to bylo dílem náhody či zásluhou systematické a cílevědomé práce.

Kde je laso od ČT?

Pokud by ovšem někdo z řad nezávislého filmu měl dostat takzvané laso od komerčního filmu, pak je na místě oslovit Jiřího Česáka pro celovečerní třeba televizní pohádku. Dodat mu scénáristy a dramaturgy a nechat ho pracovat se štábem a vést ho. K čemu nám bude, pokud si další vánoční pohádku za peníze koncesionářů natočí rutinér Karel Janák? Kdyby dala Česká televize příležitost již prověřenému Česákovi, mohli bychom možná mít novou neotřelou klasiku. On i mistr mistrů Václav Vorlíček jednou začínal, ale bez toho abychom těmto talentům dali příležitost, se nikam neposuneme.