Fero Fenič je jedním z nejpozoruhodnějších filmařů u nás. Narodil se 20. 3. 1951 ve slovenské vesnici Nižná Šebestová do zemědělské rodiny. Měl čtyři starší sourozence. Šel studovat žurnalistiku, ale přešel na FAMU. Na Barrandově natočil svůj první celovečerní autorský film „Džusový román“. Jeho názory a postoje byly trnem v oku tehdejší vládnoucí třídě, proto dostal zákaz práce v oboru a živil se jako turistický průvodce. Jako režisér se etabloval se především v oboru dokumentární tvorby a stal se jedním z nejdůležitějších představitelů nezávislého filmu u nás. Proto jsme ho prostě „museli“ vyzpovídat. Byl velice upřímný a otevřený, o čem svědčí i následující řádky.

Pokračování článku o amatérském filmu za totalitného režimu v tehdejším Československu.

Když se nám dostala do ruky velmi hezká kniha či spíše bichle s názvem Kmeny 0, našli jsme v ní mimo jiné i pěknou kapitolu, kde pan Jiří Horníček popisuje úskalí amatérského filmu v době komunismu. Protože by to asi nikdo lépe nenapsal a nevystihl, přestali jsme dále pátrat jinde a vybrali z jeho stati ty zajímavé a podstatné pasáže. Knihu jako takovou vřele všem doporučujeme.

Michaela Pavlatová by mohla sloužit jako prototyp nezávislého filmaře. Je známou a úspěšnou režisérkou, animátorkou, výtvarnicí. Svoje filmy dělá doma takřka na koleni s pomocí počítače. Získala mnohá ocenění na filmových festivalech, včetně nominace na Oscara. Když si potřebovala od animace odpočinout, zahrála si sama v několika filmech, anebo se pustila do režírování hraného filmu. Hned s ním získala ocenění na festivalu v Karlových Varech. Pracovala v USA u firmy Wild Brain, učila na Harvardu v San Francisku a učí na FAMU.

Český herec Jiří Mádl se narodil 23. 10. 1986 v Českých Budějovicích. Přestože nemá klasické filmové vzdělání, dostatek přirozeného talentu mu pomohl zařadit se brzy mezi velmi žádané a oblíbené herce. Stal se hrdinou populárních filmů jako Rafťáci, Jak se krotí krokodýli, Ro(c)k podvraťáků či Snowborďáci. Velmi rozčeřil vody, když opět bez jakýchkoliv režisérských zkušeností natočil zcela odlišným způsobem film Jedeme k moři. Protože nám takový kousek imponoval, poprosili jsme pana Mádla na filmovém festivalu ve Zlíně 2014 o rozhovor. Protože právě zde uváděl svůj zmíněný režisérský debut, byl o jeho osobu velký zájem. Projekci jeho filmu provázely technické potíže, přesto jako pravý profesionál dodržel slovo a ve stanovený čas byl na dojednaném místě. Protože odpovědi byly velmi uvolněné a spontánní, ponechali jsme i hovorový styl pro zachování autenticity.