Dokument / Česká republika / 2014/ 60 min. 

Režie: Jiří Vávra
Scénář: Jiří Vávra, Mikuláš Odehnal
Kamera: Radim Kaller, Pavel Borovička

Hrají: Éva Vica Kerekes, Agáta Prachařová, Pavel Novotný, František Ringo Čech, Sandra Pogodová, Tomáš Mrkva, Jana Zimmermannová, Ivana Doleželová, Jitka Stauder, Oleg Zhur, David Macháč, Hana Papežová, Jiří Siostrzonek, Hana Šimůnková, Dominika Mesárošová, Gabriela Kratochvílová, Otakar Lucák, Radovan Kaluža, Mojmír Maděrič, Jakub Kohák, Pavel Bauer a další…

Režisér Jiří Vávra a zároveň hlavní protagonista filmu nás vezme na hodinovou „jízdu“ svého vlastního rozjímání a hlavně sebeobětování k cestě za vysněným tělem. Cestou potkáme mnoho známých tváří, které nás konfrontují s přímou snahou autora, který se rozhodne během půl roku za pomocí specialistů dorazit do pomyslného cíle štěstí dokonalého kluka z plakátu. A reakce okolí stojí za to, z prostředí bulvárních novin, z prostředí salónů krásy nebo z maso chtivých předkol České Miss. Jirka se zakousne do svého cíle tvrdě a netrvá dlouho a výsledky se začnou dostavovat. Otázkou však zůstává, má to celé smysl?

Komedie / Česká republika / 2013 / 80 min. 

režie: Lukáš Masner
scénář: Lukáš Masner, Tomáš Zabilanský, Vojtěch Novotný
kamera: Lukáš Masner
hudba: Po stopách Yettiho

hrají: Vojtěch Novotný (Vojtěch Novotný), Tomáš Zabilanský (Tomáš Zabilanský), Jaroslav Rudiš (recepční), Tereza Čápová (Tereza Čápová), Ondřej Čížek (reportér), Petr Pláteník (moderátor), Jan Hrdina (kritik Stavinoha)

Film natočený za 5000 Kč, který je zajímavější a inteligentnější než většina české soudobé profesionální produkce – seznamte se s netradiční road-movie Hvězda padá na hubu. Tápající zpěvák Vojtěch a jeho přespříliš energický manažer Tomáš se vydávají na cestu po zaplivaných sálech a podivuhodných hotelech, během níž dokonale poznají vlastní trapnost i důležitost prchavých okamžiků štěstí...

Krátkometrážní / Komedie, Česko, 2013, 18 min

Městský park je místo, kam lidé chodí relaxovat, dávat svobodný průchod svým myšlenkám a tužbám. Stejně tomu tak je i u pětice navzájem se vesměs neznajících lidí, kteří se jednoho dne do jednoho takového parku vydají. Každý z nich však z jiných pohnutek.

Jožin, městský floutek, má sraz se svou milou Žofií, jež ho začtená očekává s knížkou v ruce. Růženka, květinářka, jde se svým košem plným kvítí na procházku do parku. Jakub, rybář, jako každý den sedí na břehu rybníka v parku v očekávání výjimečného úlovku a v neposlední řadě Bivoj, který se vzhlédl v bojových uměních, čeká na jejich uplatnění.

Každému z nich se vybaví jiná představa, která by splňovala jeho tužby, a pravděpodobně by vše zůstalo pouze u představ, kdyby Jožin nenalezl komiks, který do běhu událostí zasáhne podstatnou měrou. Stejně jako jejich osudy, i jejich představy se zdánlivě náhodně protnou a vyústí v cosi nečekaného.

Nahlédnutí do pestrého života restaurátora a kamenosochaře Hynka Bláhy, který se vzdal pohodlného městského života a usídlil se v malebné krajině v budově staré vesnické fary. Tu postupně s novou kulturní a duchovní vidinou renovuje, vytvořil si v ní svůj ateliér a zázemí pro svou rodinu. Ve vedlejším románském kostelíku často pořádá pro obyvatele duchovní hudební setkání. Hynek ve filmu odkrývá úděl tvrdé, přesto zajímavé práce na památkách a svůj pohled na uměleckou tvorbu. Jeho dobrosrdečnou povahu a pozitivní životní filozofii podtrhuje i fakt, že se snaží připomínat originálním způsobem památku zapomenutých československých válečných letců, kterou chce jednou zhmotnit v originálním figurální sochařském díle

Životní příběh hrdinného válečného pilota Františka Truhláře, který se stal členem tvz. Klubu pokusných morčat (Guinea Pig Club).

Po více jak 60 letech vznikl první film o jednom z nejstatečnějších bojovníků naší vlasti, který svým hrdinstvím a láskou k rodné zemi bude navždy příkladem k zamyšlení a vzorem výjimečnosti v míře sebeobětování. Podle knižní předlohy spisovatele Vítka Formánka, provází vypravěč Zdeněk Svěrák neuvěřitelným životním příběhem hrdinného válečného pilota Františka Truhláře, který se dobrovolně rozhodl v roce 1939 opustit vlast a bojovat za naší svobodu. Nemohl však tušit, že se mu největším nepřítelem stane jeho vlastní osud. Osud, který byl psán plameny.