Vedení soutěže doposud nereflektovalo moderní způsoby organizace, propagace, ani projekce. Akce bohužel neprobíhala většinu ročníků v kino sále (to se změnilo až s posledními ročníky) a ani v nějakém větším městě Česka. Celostátnímu klání by slušela některá z krajských metropolí. V současnosti probíhá už desítky let v Ústí nad Orlicí a je tak uzavřena sama do sebe, návštěvníky krajských i celostátních kol jsou tak zejména pouze tvůrci, navíc vesměs vyššího věku, tj. pamětníci zlaté éry amatérského filmu 70. - 80. let. Žehrat nad tím, jak mohla soutěž po revoluci získat silné sponzory, i mediální partnery, získat motivační ceny pro výherce je už snad zbytečné. V tristním duchu se pokračuje už třicet let. A nic na tom nezměnila ani nedávná změna metodika. V některých ohledech se soutěž spíše zhoršila. Klesl servis směrem k autorům, preferuje se studentský film a film mládeže, královská kategorie dospělých upadá v kvalitě, v počtu filmů, v počtu účastníků (v podstatě nikdo nad 60 let na soutěž osobně nejezdí).

Škoda, že akce zaspala v pojetí pouhé soutěže, neotevřela se festivalově pro diváky už dříve, nenabídla toužebný servis autorům a už vůbec ne pokročilé kategorii nezávislého filmu. V době, kdy je na velkých festivalech přetlak tvorby a do popředí se díky vlivu producentů dostávají ta zainvestovaná komerční díla, se mohla tato přehlídka dostat do jiné sféry zájmu diváků s nabídkou autorských nekomerčních kvalitních dokumentů, hraných i animovaných filmů, či populárních videoklipů. Jistě by se našli pro ty nejlepší díla i odběratelé z řad provozovatelů vysílání. Je smutné, že omezuje tvorbu pouze do 30 minut, což je doporučená délka, a neotevírá se pro populární žánry, jako je v poslední době například video blog nebo Youtube tvorba.

Proč nezúžit síť krajských kol pouze na zemská kola Čechy, Morava, Slezsko a s ušetřenými prostředky posílit reprezentativnost celostátního kola? Hlavně už správně snímky kategorizovat a ocenit. K již existujícím kategoriím pro studentský a amatérský film přidat samostatnou kategorii pro nezávislý film. Upřednostnit atraktivní žánry před těmi neatraktivními. Například nalákat diváky na animovaný a hraný film, než na nudnou, sice dobře natočenou reportáž. Menšinové žánry mohou dostat prostor v druhém menším sále, mohou mít i jinou méně fundovanou a levnější porotu. Už vůbec se pak nedaří soutěži nalákat již zmiňovanou YouTube generaci, přestože jejich akce praskají ve švech, neboť mají velké množství fanoušků.

Momentálně je tak soutěž v pozici příjemného klubového setkání tvůrců, porotců a jejich filmů, vyššího potenciálu odmítá. Ani toto samozřejmě nestačí. Na soutěž pro dospělé jezdí většinou výhradně tvůrci nad 60 let. Takže pro filmaře mladého či středního věku nemá tato přehlídka žádnou relevantní vypovídací hodnotu. Nenastavuje zrcadlo a ti nejlepší filmaři z řad nekomerčního filmu zůstávají mimo tuto soutěž. Samozřejmě problémů je k jejich okamžitému vyřešení moc. Ale po revoluci už uplynulo 30 dlouhých let a stále vidíme jen beznaděj. V tomto případě pomůže jen nová idea, koncepce a nová mladá tvůrčí krev.

Už jsme zmiňovali, že často tato celostátní soutěž zdecimuje nezávislý film. Tento druh pokročilé tvorby, který je na pomezí profesionality, se tak objevuje na platformě, kam úplně nepatří. Je to však z toho důvodu, že se nemá kde na celostátní úrovni prezentovat, nikdo ze zodpovědných nestanovil jeho kategorii. A proč nezávislé filmy nesoutěží jinde, na velkých festivalech? Papírově by měli, ale praxe ukazuje něco jiného. A víme proč. Festivaly komerčního filmu totiž nemají ani pro nejkvalitnější nezávislý film místo, tvůrci nepatří pod velké producenty, které potřebují s filmem zejména obchodovat a navrátit vysoké náklady. Jako příklad za všechny uveďme například Českého Lva, který raději než nezávislý film, vytvoří kategorii televizní seriál a potvrdí tak tím svou vlastní závislost ve světě, kde rozhodují peníze na úkor uměleckého díla. Akce s velkým rozpočtem v moravské metropoli, Brněnská 16, zase naopak obsadí program převážně jen studentskými filmy hlavně ze zemí, odkud čerpá finance. Trestuhodně se v Brně objevuje jen hrstka českých filmů, smutná realita kdysi nejvyšší mety neprofesionálního filmu. Prapor v současné době drží jen Černá Věž v Českých Budějovicích, která atraktivní formou prezentuje nejlepší současný nezávislý film. Pohříchu ji však chybí větší finanční podpora od státu a vhodnější prostory pěkného kinosálu v jihočeském městě.  Na pokračování tohoto článku se můžete těšit již příští týden.

Text vyšel v březnovém čísle časopisu Cinema.