Mary Pickford - první celebrita a nezávislá filmařka

Autor:

Dnes byste již marně hledali někoho, kdo zná její jméno, dokonce i v kruzích nezávislého filmu. Přitom, kromě bytí první filmovou celebritou na světě, se tato žena zasloužila i o stvoření nezávislého filmu. Během svých úctihodných 87 let na světě se dokázala nejen proslavit jako úžasná herečka hned u tří generací diváků, ale také jako schopná producentka a majitelka filmového studia. Ukázala lidem, jak se stát celebritou, jak posunout vývoj filmu a jak se vzepřít diktátu hollywoodských studií. To byla Mary Pickford.

Kupodivu jen málo lidí si dnes uvědomuje jak a proč nezávislý film vznikl a náš seriál Nové dobrodružství nezávislého filmu v ČR se tomu proto naplno věnuje. Nicméně, nejpozoruhodnější osobou mezi filmaři, kteří stáli u zrodu nezávislého filmu, je právě Mary Pickford – žena, spoluzakladatelka společnosti United Artists, která položila základy ideálům, na kterých stavíme i my v Unitedfilmu. Tento článek se bude jen mírně dotýkat jejího soukromého života a bude o ní vyprávět spíše z pohledu filmového.

Mary Pickford 01Mary Pickford se narodila v kanadském Torontu jako Gladys Louise Smith v roce 1982. Její otec byl alkoholik, který rodinu opustil a zemřel když bylo Gladys teprve 5 let. Její matka nechávala v domě přespávat pocestné, jedním z nich byl i divadelní manažer, který pomohl Gladys se dostat ke hraní v divadle. U divadla pak Gladys a její rodina zůstali i po přechodu století a opustili Toronto, aby s divadlem cestovali po USA. V roce 1906 se pak Gladys a její sourozenci Charlotte a John objevili i na půdě divadla na Broadway díky její neústupné povaze – den za dnem chodila do kanceláře producenta a nejdůležitějšího muže na Broadway, Davida Belasca. Ovšem každý den jí posílali domů, dokud jí nedošla trpělivost a neztropila v kanceláři scénu. Belasco ji přijal, ale pod podmínkou, že si změní jméno na něco více mediálně přitažlivého. Tak se zrodila Mary Pickford.

Její první styk s filmem přišel v podobě castingu pro němý film režiséra D.W. Griffitha, který sice napoprvé nevyšel, ale režisér na Mary nezapomněl. Mary tak začala hrát a díky své průrazné a bystré povaze si vydobyla na tu dobu nadprůměrný plat. Ovšem nebylo to zadarmo, Mary si rychle osvojila filmové hraní a přinesla do něj i vlastní nápady, díky čemuž ji dnes mnozí přiřazují vynález filmového hraní – oproti rozsáhlým a přehnaným fyzickým gestům známým z divadla přinesla i méně výrazné, ale efektivní, jemné pohyby těla a očí, gesta viditelná hlavně zblízka. Z vlastní iniciativy hrála širokou škálu postav v naději, že se tak ukáže více její talent a o její hraní bude zájem. V 17 letech tak měla pod pásem již 51 filmů a když se filmaři na zimu přesunuli na slunné západní pobřeží v Kalifornii, natáčela filmy i tam.

Mary Pickford 02V Kalifornii se jí zalíbilo a tak přešla k místní filmařské společnosti Independent Moving Pictures Company, kterou zanedlouho poté koupila společnost Universal Pictures. Jejich praktiky se však Mary nelíbily a tak se vrátila zpátky ke společnosti D.W. Griffitha, se kterým natočila pár filmů, ale poté se vrátila ještě o krok zpět a hrála opět na Broadway, ale už bylo pozdě, filmové hraní se jí dostalo pod kůži.

V tu dobu již existovala společnost Famous Players-Lasky, později známá jako Paramount Pictures, tedy vůbec první filmová produkční společnost, která točila celovečerní filmy. Založil ji maďarský přistěhovalec Adolph Zukor, který se svým pozdějším počínáním nepřímo zasloužil o stvoření nezávislého filmu. Mary Pickford vstoupila do služeb této společnosti, ale první díla byla učiněná tragédie, Zukor totiž rozhodl, že bude filmovat recitace divadelních představení. Jelikož film ještě neměl zvuk, vypadalo to katastroficky a společnost se co nejrychleji vrátila k dílům psaným pro film. Pickford si rapidně získala fanouškovskou základnu a její plat začal stoupat. Hrála většinou v komediích, stejně jako Charlie Chaplin, i ona hrála postavy “z lidu“, služky, švadleny, pocestné, sekretářky atd. Navíc její postavy nebyly žádné chudinky ale energetické mladé ženy, které se statečně dokázaly postavit problémům ještě nad nimi zvítězit. Masivní rozmach filmu po světě z ní tak učinil první celebritu, její jméno a tvář znaly milióny lidí po celém světě. Její popularitě mohl v té době čelit jen již zmíněný Charlie Chaplin, ale jen tak tak. Cena za tuto popularitu byla naprostá oddanost publicitě, kterou diktoval Zukor. Zukor měl kompletní moc nad její veřejnou image, diktoval co Mary směla a co nesměla dělat na veřejnosti, aranžoval pro ni publicistické foto seance, dohlížel na zprávy v tisku a nechával ji zasazovat do reklam. Jelikož byla první na světě, kdo se s tím setkal, nevěděla jak si počínat a Zukorovi tak v jeho úsudcích důvěřovala. Pozoruhodné však bylo, že i přes tento image úspěšné celebrity ji lid stále bral jako jednu z nich, hlavně díky rolím, které ztvárňovala. Pracovní vytížení, kdy natáčela pět celovečerních filmů za rok, si na ni však vybíralo svou daň a přepracovaná Mary se často svěřovala, že by místo práce radši odpočívala. Neúprosná smlouva a špatné manželství ji však tento komfort nemohly dopřát.

Mary Pickford 05Její talent se osvědčil a Zukor jí předal totální kontrolu nad filmovou produkcí a její plat vyskočil na (i na dnešní dobu) úžasných 10 000 dolarů za týden a polovinu zisku z prodeje. Ovšem rok 1918 přinesl velkou změnu, když se Pickford nedohodla se Zukorem o prodloužení smlouvy a odešla k Zukorově konkurenci, First National Pictures – produkční společnosti vlastněné svazem nezávislých kinařů. Pomsta na sebe nenechala dlouho čekat a Pickford se brzy dozvěděla, že Zukor plánoval spojení Paramountu a First National, věci by se vrátily zpátky na začátek. Aby unikla této katastrofě, založila společnost United Artists (dále UA) společně s Charlie Chaplinem, D.W. Griffithem a svým budoucím manželem, Douglasem Fairbanksem. Byla to jediná možnost úniku. Hollywoodská studia tehdy měla kompletní moc nad produkcí a distribucí, vlastnila i samotná kina, vše bylo integrované. Kdo si chtěl natočit film, musel jít jen skrze studia aby dostal peníze a měl možnost svůj film ukázat v kinech. Mezi nekalé praktiky studií patřily mimo jiné neustálé zásahy do kreativní stránky filmů, kdo nebyl součástí řetězce, musel ustát nucené balíkování filmů – tedy pokud chtělo kino ukázat dobrý film, muselo také ukázat špatný film (někdy i více) vybraný studiem. Zukor sám skupoval pro Paramount kina tím způsobem, že posílal do měst skupiny mužů, kteří vybraným kinům dělali špatnou pověst a dohnal je do finančních potíží, ze kterých je on potom “vykoupil“. Přesto, zpráva o založení UA se u veřejnosti setkala se značnou skepsí, jak mohou herci řídit produkční společnost?

united artistsV UA měla Pickford kompletní kontrolu nade vším, včetně distribuce a splnila se i její touha hrát role, které jí Zukor dříve zakazoval. Projevila se nejen jako úžasná herečka, ale také jako velmi schopná obchodnice a většina jejích filmů snadno překročila výdělek jednoho miliónu dolarů, na tu dobu neuvěřitelných peněz. Na penězích však neseděla, najímala ty nejlepší filmaře v zemi a dobře jim platila. Věděla, že Hollywoodu mohla v té době konkurovat pouze kvalita zaplacená dobrým penízem. Vyplatilo se to a talentovaní filmaři dokonce přinesli do jejích filmů i nové kamerové triky jako ve filmu Little Lord Fauntleroy (1921), kde hrála dvojroli na jedné obrazovce díky procesu, který je dodnes záhadou s přihlédnutím na technologii té doby. Také zredukovala počet natočených filmů za rok, aby se zbytečně nenasytil trh a aby byl čas filmy natočit pořádně a zbyl také prostor pro inovaci.

Úspěšná produkční firma však nebyl jediný způsob, jak se Zukorovi pomstít. Všichni zakladatelé UA proti němu svědčili u federálního soudu ohledně jeho nekalých praktik. Společnost začala rychle nabírat na prestiži a přitahovala i úspěšné herce té doby jako například Bustera Keatona a Glorii Swanson. Ti byli, včetně členů štábů, v dobrých rukou a bylo o ně dobře postaráno. Honba studií za penězi způsobila jejich kolaps po druhé světové válce a UA byla silnější než kdy předtím. Pro Mary to paradoxně znamenalo ještě více zátěže a útrap s tím, aby uspokojila své kolegy, přátele a veřejnost. Zodpovědnost, kterou nesla na svých ramenech, byla téměř neúnosná.

Mary Pickford colorSpousta herců čelila vážným problémům s příchodem zvuku do filmu a Pickford, stejně jako ostatní, tuto změnu podcenila. Příchod zvuku do filmu trval stejně dlouho jako vývoj filmového média samotného, ale až roku 1929 se konečně objevily ozvučené filmy v kinech, film Coquette mezi nimi. Produkce tichého filmu byla velmi charakteristická, protože na scéně nemusel být nikdo zticha. Většinou natáčení doprovázeli muzikanti aby navodili atmosféru a režiséři vedli herce i během ostrého natáčení. To vše muselo najednou prostě přestat a vyhodilo to herce z kolejí, po kterých byli zvyklí jet, Pickford nevyjímaje. V té době také čelila osobním problémům, mezi nimi i smrt své matky a ostříhala si vlasy nakrátko jako vzpouru proti image, kterou měla před diváky a filmaři, kteří ji i ve třiceti stále viděli jako malou dívku s blonďatými kudrlinami. Navíc ve filmu měla hrát svůdnici, roli, ke které by si ji lidé do té doby nepřiřazovali, neboť hrála většinou děti nebo dorostence. Zděšení diváci zareagovali eraticky a kariéra doposud všudeznámé herečky začala svůj sestup. Ani pokus přidat do filmu jejího manžela, také věhlasného herce, Douglase Fairbankse, nepomohl, oba již stárli a vzdalovali se podobě, ve které ji diváci byli zvyklí vídávat. Mračna se rychle začala stahovat nad její hereckou kariérou a ani pokus o proniknutí do barevného filmu nepomohl. První cena akademie za hraný ozvučený film byla důkazem toho, že i ve filmovém světě již bylo jasné, že její hvězda pomíjí a tato cena byla jakousi poslední poctou všemu, čeho dosáhla.

Mary Pickford 04Mary Pickford si byla velmi dobře vědoma svých předností a možností, přestala hrát v roce 1933 a poté se věnovala pouze produkci. U společnosti United Artists zůstala až do roku 1956, o rok déle než její obchodní partner, Charlie Chaplin. V té době již byli její rodiče a sourozenci mrtví a jelikož neměla vlastní děti a se svými dvěmi adoptovanými dětmi nevycházela, trávila většinu zbytku života uzavřená před světem. Její sláva rychle uhasla a diváci na ni zapomněli. Nicméně, během života i po smrti jí bylo uděleno mnoho ocenění a bylo zřízeno i několik exhibicí v muzeích v Kanadě a USA, několik kin a různých filmových center bylo též pojmenováno po ní.

Internetová stránka věnovaná Mary Pickford s dalšími informacemi zde: MARY PICKFORD FOUNDATION’S ONLINE RESEARCH CENTER