Martin Müller: Je tu až moc komedií

Autor:

Martin Müller spolurežíroval ve dvojici s Davidem Laňkou dva celovečerní filmy, horor Poslouchej a drama Spolu. Se svými krátkými filmy se účastnil i festivalů jako ČERNÁ VĚŽ nebo ČESKÉ VIZE. Nejen o tom jsme s ním vedli rozhovor. Zde je jeho první část.

Vystudoval jste filmovou školu ve Zlíně, můžete nám přiblížit klady a zápory vašeho studia? 

Díky škole jsem se dostal do filmového průmyslu a seznámil se s filmovými profesionály, kteří nás učili a vytvořil si kontakty. Třeba můj učitel produkce byl Viktor Mayer, kterého jsem minulý rok oslovil, aby byl vedoucím produkce na seriálu Bodyguardi, který jsem spolurežíroval. No a zápory, těžko říct… Asi jsem čekal, že se tam naučím věci, které využiji v praxi. Ale sešity mám schované dodnes. :)

Proč jste si vůbec vybral právě tuto školu, když je mimo hlavní centrum v Praze? Lákala vás například magie místa, ve kterém točil své světově proslulé filmy velikán světového filmu Karel Zeman?

Bylo to vlastně úplně jednoduché. Zadal jsem do vyhledávače „filmová škola“. A v tu dobu měla tuhle adresu Filmová škola ve Zlíně, takže mi vyjela jako první.

Už na škole jste se podílel na seriálech jako Ve znamení koně nebo bodoval se svým filmem Špatné myšlenky na Noci filmových nadějí. V čem to pro vás bylo přínosné a přesto, nebylo by pro vás ve výsledku cennější mít diplom z pražské Famu? 

Samozřejmě jsem o Famu přemýšlel. Ale z doslechu jsem věděl, že neberou hned napoprvé. A jelikož mě nevzali ani na UTB, tak jsem to ani nezkoušel. Takže to, že jsem hned po studiu šel do praxe, bylo pro mě vlastně lepší. I protože jsem chtěl filmy dělat a ne se o nich jen učit. Asi nemám takové teoretické základy, ale zase si myslím, že umím to řemeslo. A navíc je podle mě lepší stoupat na vrchol od spodu, začínal jsem jako druhý asistent kamery.

6

Váš první i druhý celovečerní film vznikal v režijní dvojici s Davidem Laňkou, jak jste se jako dvojice dali dohromady?

Potkali jsme se na jednom natáčení, kde jsem Davidovi dělal kameru. Při povídání jsme zjistili, že máme podobný vkus na filmy. Začali jsme spolu dělat víc a víc. A tím, že jsem chtěl vždycky režírovat, tak jsme k režírování ve dvojici nějak plynule přešli.

Jak si vedl snímek Spolu na zahraničních festivalech?

Zatím máme přihlášeno a čekáme na první zpětné vazby. Dnes mi zrovna přišel email z filmového festival z Košic, že nás přijali do užšího výběru.

Upřímně jsme byli mile překvapení, že film vykreslující současné téma a život současných lidí přilákal do kin přes 80 000 diváků. V minulosti neměl takové návštěvy ani Petr Zelenka s filmem Karamazovi či Petr Václav se snímkem Cesta ven. Je tedy takový počet diváků pro vás také příjemné překvapení nebo jste počítali s jinými čísly diváků?

Pro mě to bylo určitě taky příjemné překvapení. Na druhou stranu, Štěpán Kozub je teď v kurzu a jeho fanouškovská základna je opravdu velká. Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby hlavní postavu hrál někdo jiný. 

Co vás dovedlo k tomu točit toto závažné sociální téma, když většina českých filmů v kinech jsou komedie či historické filmy převážně z minulého století?

Popravdě původní divadelní hra se  jako komedie hraje, ale my jsme ji četli jako drama. Což vlastně odráží i náš názor, že je tu až moc komedií. I film Poslouchej šel proti mainstreamu. Takže když se naskytla tahle příležitost, brali jsme to jako výzvu a šli jsme do toho.

fotografie: Pavel Šinagl