Digitální kamera je jiná, lepší, přesvědčuje kameraman Marek Jícha

Autor:

Marek Jícha, dítě tradiční české filmové školy je činorodý ve filmu na více frontách. Nejen že je podepsán jako kameraman pod ceněnými a skvostnými snímky, ale sám je i režisérem, střihačem, producentem a pedagogem na FAMU. Natočil zajímavé dokumentární filmy a je průkopník digitálního natáčení filmů v ČR. A to není zdaleka všechno.

Jak jste se dostal k profesi kameramana? Co vás v prvopočátku na kameře okouzlilo?

K profesi kameraman jsem se dostal náhodou. Chtěl jsem být původně astronomem a studoval jsem matematické gymnázium. Avšak z matematiky jsem měl dostatečnou a jako vědec jsem pochopil, že to nebude moje cesta. Astronomie bez matematiky nejde. Tak jsem otočil objektiv svého teleskopu na jiné hvězdy, položené o něco níže, na tzv. horizontálním úhlu. Od té doby jsem kameraman. Práce s hvězdami, optikou a aretacemi stativových hlav mi zůstaly.

Na jakou kameru a surovinu jste začal natáčet, popř. jaké žánry?

Začal jsem natáčet na SUPER 8mm kameru Eumig mini 5 a mými prvními žánry byly experimentální dokumenty.

Jaký máte vzor pro kameramanskou práci?

Mým vzorem, či učitelem je pan kameraman Miroslav Ondříček, který mne naučil, že filtry kazí obraz a tak je od té doby, jako on, nepoužívám.

Nelákalo vás stát se i režisérem a řídit si tak obě složky najednou? Myslíte si, že je vůbec dobré, aby kameraman byl i režisér?

Režíroval jsem tři filmy, stříhal jsem čtyři celovečerní filmy, hrál jsem ve filmu školníka a klauna, jsem producentem. Čili klasický český filmař. Nejlepší je dělat si všechno sám, ale to dokáží jen geniální jedinci a to já nejsem. Hledám proto místo v kolektivu, kterému bych byl prospěšný.

Kterého ocenění si ceníte nejvíce?

Nejvíce si cením ocenění Best Technology, které jsme dostali od Japonců za film Skřítek. Já ten film udělal doma na svém počítači a tahle Cena!!! A od Japonců!!!

Na jaký film jste nejvíce pyšný, nebo u kterého režiséra jste dostal tolik volnosti, že jste mohl silně ovlivňovat výtvarnou stránku díla?

Výtvarnou stránku filmu se snažím ovlivňovat vždycky, a myslím, že proto si mne režiséři najímají. Já mám rád všechny svoje filmy, je to úchylka, protože se třeba i nepovedly. Mně to ale nevadí, mám je stejně rád.

Jak vnímáte odklon od celluloidu k digitálu?

Je to přirozený vývoj, který se nedá zastavit. Těší mne, že jsem byl jeden z prvních českých filmařů, který to objevil. Natáčel jsem první 4K nekomprimované záběry už v roce 2007 kamerou DALSA Origin II.

Nahradí Vám dnešní digitální kamery alespoň z části výhody natáčení na filmovou surovinu?

Digitální kamera je jiná, lepší. Nejde tedy o náhražku, jde o jiný kvalitnější nástroj. Kdyby mi řekl režisér a producent, že budeme točit na film, tak bych byl rád. Mělo by to ale mít svůj důvod. A ten je dnes vzhledem ke stylu vypravování sporný.

Je kameraman dnes více technik, nebo malíř obrazů?

Kameraman byl vždy obojí. Technik, který vypotí z toho mála, co má, výsledek, který mate zahraniční konkurenty a nafotografuje poetizující malířský styl, který podrží příběh a zachraňuje nevýraznou režijní koncepci. Říkáme tomu Česká kameramanská škola.

S jakými digitálními kamerami nejčastěji pracujete a jaké máte mezi oblíbenými?

Já mám rád kamery, které drží standardní rozlišení 4K = 35mm. Ta je zatím jen jedna dostupná a to je kamera RED One, RED Epic atd. Pro mne je nejdůležitější emotivní výraz hereckého podání, což stavím výše, než kvalitní podání pleťového tónů. Vysoké rozlišení je o silných emocích. Nerad točím reklamy, rád točím příběhy. Příběh to je emoce, reklama to je opakovaný klam, ta emoce nepotřebuje, naopak.

Co 3D? Myslíte si, že se může stát standardem pro filmovou tvorbu? Točil jste osobně nějaký 3D projekt?

Divák je dělník, který pracoval celý den (v bance, v továrně, na poli) a který si chce večer odpočinout. 3D filmy po něm chtějí, aby zase pracoval. Proto se 3D nikdy neujme jako hlavní standard. Lidi chtějí v kině odpočívat a ne si vařit mozek prací a zpotit se u toho. Navíc prací za kterou musejí ještě platit vstupné. 3D je jen atrakce.

Co v Čechách v praxi znamená pro kameramana být členem v A.Č.K.? Jaké to má výhody?

Výhodou nespornou je, že můžete chodit do hospody a na schůzky s opravdu kvalitními kolegy a máte možnost se s nimi radit o svojí profesi. Mám tedy kamarády jako je Miroslav Ondříček, Jaromír Šofr, Jiří Macák, Josef Hanuš, Jan Vaniš, Josef Špelda, Kristián Hynek a dalších 150 takových. To je přece úžasné, ne?

Věnujete se i autorskému právu z pohledu kameramana? Jak je na tom tato profese v dnešní době? Podařilo se vám něco v tomto směru zlepšit?

Kameraman je autor filmového a televizního obrazu, protože je fotograf, který fotografuje 24 nebo 25 fotografií za vteřinu. Až někdo zruší fotografy jako autory, pak teprve zruší i kameramany. Ve společnosti, kde se neustále krade, lže a podvádí je přirozené, že někdo chce kameramany okrást o jejich autorství. My se ale nedáme...

Jak se díváte na trend v nízkorozpočtové tvorbě, natáčení na DSLR - fotoaparáty?

DSLR má ještě velkou cestu před sebou. Kdyby tyto foťáky nevznikaly ve firmách, které jsou řízeny byznysmeny a manažery, tak už dávno tyto kamery všichni používají, protože by natáčely v nejvyšší kvalitě. Zatím kvalitní nejsou. Studentům říkám ve škole, že se právě nacházíme v identické situaci, která byla v roce 1914. Tehdy také vše řídili výzkumníci a podnikatelé a nikdo nevěřil, že zvítězí v boji za světový standard 35mm film.

Dovedete si představit, že ty nejlepší filmaři, kteří se profesně filmem neživí, dokáží točit filmy pro TV, festivaly, či i pro okrajovou kino distribuci?

Já jsem starý filmový amatér. To jsme si s režisérem Vorlem několikrát řekli. Že ty podmínky pro natáčení profesionálních filmů u nás jsou v zásadě velmi amatérské, což dobře jako staří amatéři známe, a tak nás to může jen posílit. Vorel říkal, že je amatér, který natáčí na 35mm film. K tomuto názoru se připojuji. Já jsem amatér, který natáčí ve formátu 4K.

Jak by se podle Vás těmto filmařům mělo říkat? Je sváděn boj neustále s nevhodným a diskreditujícím označením amatér, které tito tvůrci přesahují a nezávislým filmem, kteří zase odsuzují čeští profesionálové – jelikož mají pocit, že jsou jimi právě oni. Jaký na to máte názor vy?

Já na to názor nemám. Já se za označení amatér nestydím. Taky v Čechách jsou všichni amatéři včetně našeho prezidenta, tak nevím o co jde. Být nezávislý, no to je pro amatéra k smíchu, protože to je normální. Jestli si někdo říká profesionál, tak mu podle mého názoru hrabe. Amatérský film má k umění blíže než profesionální rutinéři. Prachy ale nemá nikdo, tak nevím co, kdo, komu závidí...

Máte nějaký vzkaz pro mladou generaci, kterou filmová tvorba okouzlila, jako tenkrát vás?

Jo, natočte něco pěkného, aby mne bavilo se na to dívat. Už mne dlouho nikdo ničím pořádně nepobavil... To je vaše šance... 

Média