Nová vlna

Petr Gergon Neumann

nar. 5.9.1984, Náchod, Československo

Petr Gergon Neumann, herec, režisér, scénárista filmu Dračák. Miluje filmy a obzvláště ty od  Jackieho Chana! Je dlouholetým hráčem a vypravěčem hry na hrdiny Dračí doupě a fanouškem fantasy filmů i knížek. Získal 1. místo v celorepublikové filmové soutěži Clona 2009 za snímek Ve stínu hada. Dva roky pracoval ve filmové produkci, kde se podílel hned na třech filmech, které šly do českých kin. Ostatně sám pracuje přímo na místě činu, v kině. Má za sebou také jednu povídku ze světa Asterionu. Kromě toho píše knihu zasazenou do vlastního světa. A více jak 10 let trénuje bojové sporty, se svou skupinou Inferno pořádá kaskadérské, bojové a ohňové show.

Režijní filmografie

2015 Dominion 
  Dračák 

 

 

Petr "Gergon" Neumann se umí ohánět nejen bojovým uměním, ohněm na světelných show, ale už i kamerou. Nějaký čas zkoušel herectví i kaskadéra, než se rozhodl si pořádnou hereckou příležitost vytvořit sám. Prožívá malý filmařský sen. Jeho nezávislá prvotina, kde ztvárnil i jednu z hlavních rolí, zaujala velkého výrobce stolních deskových her, který po něm chce natočit filmy k jeho vybraným hrám.

Petře, není tajemstvím, že ses nejprve vzhlédl v herectví? Jak si se tedy dopracoval až k natáčení vlastních filmů?

Od začátku mě lákalo obojí - natáčet vlastní filmy a hrát v nich. Takže už naše první projekty jsem režíroval a zároveň v nich hrál. Tenkrát šlo však víceméně o pokusy, protože jsme neměli nikdo vzdělání ohledně filmu. Tím nemyslím přímo filmovou školu, ale ani žádné vědomosti o kompozici, záběru, střihu a podobně. To jsme začali řešit až později. Ale i tak vznikly zajímavé nápady, které bych v budoucnu rád natočil znovu, tentokrát ovšem se získanými zkušenostmi a tedy mnohem lépe.

Máš nějaké filmové vzory, nebo film, který tě silně ovlivnil?

Hned bez přemýšlení mohu říct ten největší a nejsilnější vliv - Jackie Chan. Jeho práce mě naprosto fascinovala už od mládí a stále je mým největším vzorem. Než jsem začal s natáčením, tak už jsem pár let trénoval bojová umění a chtěl jsem obojí spojit právě ve stylu Jackieho. Postupně jsem se více orientoval spíš na žánr fantasy, ale i tak je Jackie velkou inspirací jeho způsobem práce. A pořád plánuji natočit v příštích letech i něco jiného než fantasy, tak proč ne akční komedii plnou bojových scén.

Měl si nějaké filmařské zkušenosti před natáčením Dračáku?

Před natáčením Dračáku jsem měl za sebou už osm vlastních krátkých filmů - pokud se jim tak dá říkat =). A dva roky práce ve filmové produkci, kde jsem pracoval na více pozicích od rekvizitáře až k produkčnímu. Na tuto práci vzpomínám nerad, nebyla příjemná, ale naučila mě zase jiné věci, které bych jinde nezjistil. Zažil jsem na vlastní kůži práci několika různých režisérů, viděl menší náchodskou produkci stejně jako způsob pražské produkce a rozdíly mezi tím. Hodně mi to dalo.

Jak se zrodil námět pro tento film?

Námět pro tento film jsem nosil v hlavě dlouhá léta. Jsem pravidelným hráčem Dračího doupěte a natočit o tom film jsem chtěl už v době, kdy jsem neviděl žádné video na podobné téma. Postupem času jsem měl možnost vidět několik různých filmů na stejné téma od několika autorů, ale nikdy to nebylo takové, jak jsem tu hru znal já. Tak nastal čas ukázat zase mou vizi této hry.

Spolupracoval si s někým na scénáři, či to byla výlučně jen tvoje záležitost?

Scénář byl v první řadě moje záležitost, ale k některým věcem se vyjádřili kamarádi kterým jsem ho dal přečíst a nějaké změny byly provedeny i podle jejich komentářů. Nešlo o nějaké extra velké změny, ale není to jen a pouze moje práce.

Prozradíš, jaký byl rozpočet filmu a jak si dal dohromady štáb, ostatní herce?

Plánovaný rozpočet filmu byl 5000,- ale nakonec se celé natáčení vyšplhalo zhruba na 9 000,- nemám to přesně spočítané.

Štáb i herci byli kamarádi, které jsem poprosil o pomoc. Některé jsem přemlouval, jiní byly rádi a těšili se, někdo odmítl, jiný to po čase zrušil a hledal jsem náhradu.  Pak byl problém s časem, když někdo chtěl pomoct, alePet zase neměl volno v termínu natáčení. A tak pořád dokola. To asi zná každý filmař. Když není rozpočet aby se dala lidem práce slušně zaplatit, tak pomáhají kamarádi dobrovolně a my jen doufáme, že je to bude aspoň trošku bavit, nebo že budou mít radost z výsledku své práce.

Jaké vybavení jste měli s kameramanem k dispozici?

Kameraman byl kamarád se kterým jsem začínal na filmech a který si rozjel své podnikání v oboru, takže měl vlastní kvalitní vybavení. Ale co se týká technických parametrů, nebo názvů, to vám musí říct on, já tomu moc nerozumím =). Vím že jsme měli kameru co je schopná natáčet v rozlišení 4k, koleje i jeřáb. A k tomu takový ten standard - steadicam a reflektory k osvětlení interiérů. Také byla naštěstí možnost nahrávání zvuků externě, což se projevilo na kvalitě záznamu dialogů.

Jak dlouho film vznikal a co bylo na natáčení podle tebe nejobtížnější?

Celkem se vším všudy od začátku psaní scénáře až k premiéře uběhly zhruba dva roky. Opět to nemám přesně zjištěné. Z toho rok trvaly postprodukční práce, ale to hlavně z toho důvodu, že jsem to dělal sám ve volných chvílích a táhlo se to.

A nejobtížnější bylo jednoznačně sehnat ochotné a šikovné lidi, kteří měli čas a chuť pomoct na natáčení.

Co sis představoval za cíl, který by měl film splnit?

Cíl byl prostý a podařilo se nám ho splnit. Chtěli jsme natočit film, u kterého se bude dobře bavit člověk, který to nikdy nehrál a alespoň se seznámí s principem hry a pochopí jak se to hraje. A přesto nebude film nudný pro hráče Dračáku, kteří tu hru znají, ale naopak si díky němu rádi vzpomenou na svá vlastní sezení u hry, dostanou chuť si opět zahrát a uvidí atmosféru hry jak ji zažili oni sami. To bylo to, co mi u jiných takových filmů s touto tématikou chybělo, a nám se to povedlo, protože většina reakcí od hráčů zněla: "Přesně tak to u nás vypadá. Takhle to taky hrajeme. Mám stejné zážitky jako PJ." A podobné. A to nám udělalo největší radost.

"Určitě budu v kině pracovat i nadále a podle mě je to úžasná výhoda"

Je pravda, že si dostal nabídku na realizaci dalších filmů podle deskových her? Přibliž nám trochu, jak se to událo a co tě tedy čeká?

Ano, je to pravda. Poslal jsem film Dračák několika vydavatelstvím deskových her, zda by neměli zájem o natočení filmu podle jejich deskové hry. V podstatě podobným stylem jako je Dračák. A ještě ten samý den odpoledne se nám zpátky ozvalo nakladatelství Albi, které je asi největší v ČR a o které jsme stáli nejvíc, že zájem mají. Domluvili jsem se na nějakém počátečním, zkušebním projektu. Oni vybrali hru podle které chtějí krátký film natočit a na nás je, abychom je nezklamali a otevřeli si cestu k dalším projektům. A proto mě čekala produkční porada, na které jsme ze všeho nejvíc řešili, jak správně zachytit atmosféru deskové hry, dodržet všechny její principy, neodporovat pravidlům a přesto přinést reálný a logický příběh. A následovat bude to nejtěžší období - shánění lidí. Ale díky Albi máme nějaký rozpočet k dispozici, a proto bude možnost se těm lidem i odměnit finančně, což je parádní, protože mě vždy mrzelo, že jsem neměl možnost se těm lidem aspoň trošku odvděčit. Snažil jsem se. Například k filmu Dračák jsem pro ně udělal premiéru v kině, kam mohli pozvat své rodiče a kamarády, vidět výsledky několikadenní práce na velkém plátně a ještě dostali jako dárek DVD s filmem a kompletní fotogalerií z natáčení. Ale určitě budou mít radost i z platu za poctivou práci.

Momentálně pracuješ v kině Vesmír v Náchodě. Bude tomu i nadále? Myslíš si, že je výhoda nebo nevýhoda tvořit filmy, aniž by se člověk živil v oboru?

Určitě budu v kině pracovat i nadále a podle mě je to úžasná výhoda. Mám možnost vidět práce jiných autorů a učit se od nich. Samozřejmě i jiný filmaři se mohou dívat na filmy, ale většina z nich to dělá pro zábavu, když si chtějí oddechnout a chtějí se zabavit. Já se dívám i na filmy, které bych si sám nepustil a i když mě nebaví, tak sleduji jak mají například sestříhanou hudbu, jak mají natočené akční scény… prostě cokoliv může pomoct. I špatné filmy mě učí, jak to nedělat. Na filmy co mě baví jdu třeba třikrát a když už znám příběh, tak se úmyslně zaměřím právě na kameru a sleduji jak je to natočené kompozičně, střihově nebo dynamicky. Běžný divák si tyto věci neuvědomuje, ale filmař by je měl vnímat a učit se. Vždyť jeden z nejlepších režisérů dnešní doby, Tarantino, trávil své mládí ve videopůjčovně a neustále se díval na filmy, přetáčel si je dokola a díval se jak jsou udělané. A na jeho práci je vidět, že se to naučil skvěle i bez filmové školy. Důležité je ostatní díla nekopírovat, ale poučit se a pak jít vlastní cestou.

Kde měl film premiéru a kde ho ještě můžeme v nejbližší době vidět?

Film měl premiéru v náchodském kině Vesmír. Od té doby bylo možné jej vidět na festivalu Gamecon, nebo Festivalu fantazie. A dále film posíláme na Cinemaopen, festival Černá věž a na jaře snad na Videosalon. Kromě toho je samozřejmě k vidění na internetu.

Na závěr chci poděkovat všem lidem kteří se na filmu podíleli a také United film za příjemné interview a zajímavé otázky.

Více z této kategorie: « Lukáš Koláček Andy Fehu »