Nová vlna

David Březina

nar. 16.12.1981

Je více herec nebo filmový tvůrce? Nelze na to přesně odpovědět. David Březina totiž ve svých filmech, pod hlavičkou Sunset Film, zvládá obojí.  Jistě se dá zařadit do nové vlny českého nezávislého nekomerčního filmu, už jen proto, že má odvahu na to, realizovat neobvyklé žánry. Hojně zcestovalý, dnes už vyzrálý mladý muž, výborně ovládající anglický jazyk je autor úspěšných detektivních, krimi až akčních filmů. Kromě výpravné kriminálky natočené celé  v angličtině  Death Contract, z jeho dílny vyšel i divácký úspěšný snímek Fakebook, o nástrahách sociální sítě či film 2013, o mladém páru a jeho peripetiích s bydlením na pozadí společensko-politické situaci u nás.

Režijní filmografie:

2014 2013 
2011 Death Contract, The
  Fakebook
2010 Propast

 

Davide, soustavně natáčíte od svého mládí, připomeňte nám, jak to všechno začalo? Co byl první impuls?

Vše začalo na základní škole v roce 1994, kde jsme na hodině ČJ probírali reklamu / propagaci / film. V této době zrovna přímo před školou postavili domov důchodců. Napadlo nás natočit pár rozhovorů s místními důchodci a tím vznikla první reportáž, která se ve škole i promítala. Vzápětí na to jsme začali přemýšlet i o hraném filmu, který nám byl tak blízký. Začaly vznikat velice amatérské akční filmy, horor, sci-fi atd. Jako vzor byla pro nás v 90tých letech hlavně Akta X. :-)

Neuvažoval jste, že by jste se filmem chtěl živit nebo ho studovat?

Ano, přemýšlel. Po střední škole jsem se hlásil na FAMU. Dal jsem pak raději přednost studiu v USA a cestování. Po návratu jsem se jednoznačně rozhodl o studium oboru Mass média a komunikace na škole UNYP.

Bohužel práce u filmu vás v ČR neuživí. Film pro mě je jen náročným a drahým koníčkem, na který zbývá méně a méně času a sil.

Davide, co děláte v profesním životě? Zůstává vám prostor na časově náročné natáčení?

Od vystudování střední průmyslové školy elektrotechnické mám pořád blízko k elektrice a pracuji jako revizní technik elektro a to na vlastní noze. Do toho mám ubytovací agenturu a starám se o apartmánový dům v Krkonoších v Rokytnici nad Jizerou. Mým úkolem je naplnit kapacitu, rezervace, komunikace s hosty a CK a prostě aby vše klapalo.

Osobně u vás považuji za zlomový film The Death Contract. Odvážné dílo, s kriminální zápletkou, podle mě od vás dobře zahrané, solidně natočené a ještě navíc v přijatelném anglickém znění.  Prozraďte něco k tomuto projektu?

Ano, souhlasím a děkuji. Je to takový zlomový film. Bylo to vlastně splnění mého snu, natočit středometrážní film v angličtině a hlavně i na toto téma. Někteří to kritizovali. Proč zrovna česká skupina musí točit film v AJ? Jediná odpověď je "protože jsem chtěl". Ve filmu jsem využil kamaráda z Mexika, který zrovna u mě byl na výměnném pobytu a musím říct, že to neměl jednoduché. Některé scény pro něho byly náročné, protože je silně věřící a pocit, že má u sebe zbraň a měl by jen jako někoho zabít se mu prostě nelíbilo. Měl určité své zásady a film se musel i trochu kvůli tomu poupravit.

Dialogy byly "hercům" předem poslány a měli možnost se texty řádně naučit. Nebylo to v angličtině pro všechny jednoduché. Některé dialogy se musely točit i 3x, než jsem byl plně spokojen. Film se s přestávkami točil dva roky.

Kde jste se naučil tak dobře anglicky?

Do angličtiny a němčiny mě od malinka hnal otec. Denně jsem se musel naučit 3 slovíčka a ty jsem si psal na ruku. Ke zdokonalení pak došlo až při studiích v zahraničí a na americké čtyřleté univerzitě. Výrazně k tomu pomohlo i sledování filmů v původním znění :-)

Následoval Fakebook a 2013. Druhý jmenovaný jste točil poprvé na zrcadlovku. Do té doby jste pracoval s běžnými digitálními kamerami. Jaký byl rozdíl v práci?

Malinko musím poopravit. Fakebook se jako poslední projekt točil ještě na kameru Panasonic v klasickém rozlišení 720x576. Film 2013 je první projekt točený na kameru Canon HF G10 a je tak zpracovaný v rozlišení Full HD. V tom je zásadní rozdíl i v kvalitě obrazu. Na zrcadlovku jsem ještě žádný film netočil a ani to zatím neplánuju.

Jakého úspěchu si ceníte se svým filmem nejvíce?

Pro mě je úspěch každé promítnutí filmu na plátně v kinosále. Pak je samozřejmě příjemné i nějaké to ocenění od poroty a diváků.

Vaším znakem je, že se ve vašich snímcích objevují potažmo stejní herci. Výkony jsou mnohdy nevyrovnané. Neuvažujete o angažování zkušenějších herců do dalších projektů?

Ano, souhlasím. O doplnění herců jsem určitě již několikrát přemýšlel. Občas někdo nový i přibude, ale ten základ je stejný. Je mi jasný, že filmům to moc nepomáhá.

Kdo vaši tvorbu sleduje delší dobu, vidí na ní vzestupnou tendenci, progres. Jaké si kladete „filmové“ mety. Kam až chcete zajít?

Ano, progres musí být. Jak v technice, tak ve zkušenostech. Primární je mít dobrý námět a dialogy, pak to jde samo. Toto je i naše slabina, která mě osobně značně brzdí. Ten námět prostě musí sednout a já se pro něho musím nadchnout.

Jakým způsobem získáváte informace k tomu, aby vaše filmy byly stále lepší?

Koukám na filmy :-)

Jak hodnotíte situaci v českém profesionálním filmu? Měl jste nějaké ambice do tohoto světa proklouznout, vyzkoušet si to? Není to svět uzavřen jen sám pro sebe a pro pár vyvolených?

Je tu jen pár jedinců, kteří jsou na špici a kolem nich se to všechno točí. Je velice těžké do toho proniknout. Za vyzkoušení by to určitě stálo, ale bojím se, že bych byl zklamaný.

A co sektor neprofesionálního filmu, často značeného jako amatérského? Jste spokojen se situací? S úrovní soutěží, s diváckou návštěvností, s popularitou oboru?

V dnešní době má přístup k digitální technice v podstatě úplně každý. I mobilní telefon dokáže natáčet ve vysokém rozlišení a tím pádem k natočení "filmu" není zapotřebí již vůbec nic. Vzniká tím ohromné množství amatérských filmů a každý se chce i nějak zviditelnit. Když se to ještě spojí s množstvím filmů a seriálů vysílaných v televizi, tak je to již tak inflační, že se v tom diváci ztrácí a o další amatérské či nezávislé filmy nemají takový zájem.

Úroveň festivalů se podle mého názoru postupně zlepšuje. Některé jsou tradiční a tím pádem více konzervativní a některé jsou ambiciózní, plné mladých a talentovaných tvůrců s kvalitním výběrem filmů.

Pokud mohu, tak jako příklad bych rád uvedl festival Černá Věž v Českých Budějovicích, který mě každý rok nepřestává překvapovat. Je to prostě festival, jak má být. Autor, host či divák se zde cítí jako na "profi" festivale.

Další festival, který mě teď napadá je třeba festival Klapka v Kladně, kde každý rok je pozvána nějaká známá filmová osobnost, se kterou diváci i tvůrci mohou diskutovat. To samé platí i pro nesoutěžní festival Cinema Open, na kterém jsem letos byl poprvé a velice se mi tam líbilo. Jsou to přesně ty festivaly, které dávají možnost ukázat takový ten "střední proud" filmové tvorby.

Co vám jako filmaři nejvíce chybí? Co brzdí vaše natáčení, rozvoj?

Nejvíce mě brzdí nedostatek času na tento náročný koníček. Dříve při studiích jsem zvládl i dva filmy za rok. Nyní točím a post-produkuji jeden film asi dva roky. Dále je pak zapotřebí kvalitní námět a scénář, abych se pro něj nadchnul a přesvědčil se, že to co dělám, má smysl.

Mnoho tvůrcům vadí označení amatérský filmař, jak jste na tom vy? Jak by jste se případně charakterizoval?

Tak amatérský film bych nazval filmem od tvůrce, který s natáčením nemá téměř žádné zkušenosti a teprve si s kamerou a herci něco zkouší. Amatérský film se dá identifikovat téměř okamžitě od prvních pár vteřin záznamu. Jako vše, tak i film má svá pravidla a mně trvalo aspoň 8 let, než jsem si to uvědomil. Filmařinu jsem na škole nikdy nestudoval. Prvních 10 let, když jsem si s kamerou jen tak hrál, jsem točil amatérské filmy. Pak až někdy od roku 2003 bych své filmy charakterizoval jako nezávislé, a to je také chvíle, kdy jsem začal své filmy posílat na filmové soutěže.

Můžete prozradit co chystáte za nový film? O čem bude?

V hlavě mám jeden dokumentární projekt přímo ze svého života, kdy jako student střední školy jsem ve Spojených státech skončil v jedné sektářské rodině uprostřed pouště ve státě Montana. Autentické záběry z té doby již samozřejmě mám, ale musím to ještě okomentovat a řádně zpracovat.

Z hrané tvorby nás nyní napadají takové odvážné černé komedie. Postupně vytváříme námět, ale už nyní si myslím, že se pohybujeme s humorem tak trochu na tenkém ledě :-)

Libí se vám jako filmaři projekt Unitedfilmu, co by jste na něm případně uvítal?

Na webové stránky Unitedfilmu jsem poprvé zabrousil teprve nedávno a to právě díky festivalu Cinema Open, kde se promítal můj poslední snímek 2013. Je znát, že stránky jsou zatím relativně mladé a další informace se tam budou doplňovat. Určitě tomuto projektu fandím a pevně věřím, že bude mít ještě vyšší návštěvnost a to nejenom od filmových autorů, ale i od diváků, kteří se chtějí o filmu něco více dozvědět.

Mohla by zde časem třeba vzniknout databáze ukázek nebo celých filmů, které byly úspěšné na filmových festivalech amatérského či nezávislého filmu a mohl by zde být průřez právě toho chybějícího "středního proudu" filmařských počinů.

Média

Více z této kategorie: « Jiří Vávra Martin Bohadlo »