Nová vlna

Šimon Štefanides

Talent nezávislého filmu

 

foto

nar. 23.6.1995
Rychnov nad Kněžnou, Česko

Talentovaný filmový tvůrce z východních Čech. Již během studia gymnázia začal tvořit své první filmy a postupně se prosazoval v kategoriích neprofesionálního filmu. Ještě v rámci středoškolského studia získal četná ocenění za své hrané filmy Slepice, Praotec Čech a Dva v jednom (Rychnovská 8, Český videosalon, Juniorfilm). Ve svých filmech prokazuje cit pro výběr realistických námětů ze života, dobré oko pro výběr herců a jejich vedení. Rozhodl se stát profesionálním režisérem a momentálně studuje na pražské FAMU.

 2015 Salon Irena (studentský film)
2013 Dva v jednom 
  Praotec Čech 
2012 Slepice 

Kdy jste se dostal k natáčení filmů a kdo vás k nim přivedl?

K natáčení jsem se dostal asi v 11 letech, kdy jsem si hrozně moc přát kameru, chtěl jsem si s tím hrát, protože mě to hrozně bavilo. Co mě nebavilo, bylo třeba natáčet dovolený. A první hraný film jsem začal dělat, když mi bylo 14 let. Mě snad k tomu ani nikdo nepřivedl, protože jsem se vždycky rád díval na filmy, líbilo se mi to a tak jsem to začal vlastně dělat sám.

Jaká složka filmu vás nejvíce láká?

Tak mě nejvíce baví režie a potom střih. Co mě zas tak moc nebaví, je psaní scénáře. Je to na tom filmu vlastně to nejtěžší, chytit nějak ten nápad tak, aby to dávalo smysl, aby tam byla zápletka. To je pro mě asi to nejtěžší.

Kam si chodíte pro nápady na filmy?

Tak většinou to přijde tak nějak náhodně. Člověk si s někým povídá, něco zaslechne a pak ho něco napadne. Je to dost nevyzpytatelný, není na to nějaký mustr nebo návod.

Máte nějaké filmové vzory, které vás inspirují?

Mně se líbí režisér Martin MacDonald, který natočil film „V Bruggách“, ten film mám moc rád.

Byl jste prý přijat na FAMU, je těžké se tam dostat?

Myslím si, že přijímací zkoušky jsou hodně subjektivní. Řekl bych, že dost záleží na tom, jak těm lidem padnu do oka. Nevím, podle čeho to vybírají, ale řekl bych, že je to hodně otázka náhody. Já jsem s tím popravdě ani moc nepočítal a byl jsem tak nějak rozhodnutý, že půjdu studovat přírodovědu. Takže teďka se tak nějak rozhoduji, jestli jít na tu FAMU nebo raději mám pokračovat v tom, co jsem původně chtěl. Momentálně nevím, jak se mám rozhodnout a hodně váhám. Asi počkám na nějaké znamení, než si házet korunou.

Myslíte si, že je filmové studium důležité nebo se dá tvořit, aniž by měl člověk nějakou kvalifikaci?

No to je otázka. Určitě existují lidé, kteří umí tvořit, aniž by na to měli školy, ale já si myslím, že je dobré mít školu, protože tam teprve člověk získá pohled na ten film, určitou sebekritičnost, protože ho tam ti lidé usměrní, což je potřeba. Já vím, že mám určité nedostatky, snažím se zlepšovat, ale když člověk pracuje pod nějakým vedením, tak je to určitě lepší.

Někdy třeba najdu situaci nebo něco, co se mi hrozně líbí, jako například v mém filmu Dva v jednom, kdy jsem našel článek v Lidových novinách o tom, že Češi už moc nedodržují tradice s pohřbíváním a že už moc nedělají ty rituály s tím spojené. Pak jsem slyšel takovou historku, že byl známý, který už neměl místo v hrobě a měl urnu, kterou tam ještě potřeboval umístit, tak vytáhl jednu urnu, trochu z ní odsypal, přidal tam popel z té druhé urny a dal to zpátky do hrobu. To se stalo hlavní páteří toho filmu a pak to ostatní už jsem vymyslel.

Nějaký čas již soutěžíte na poli neprofesionálního filmu. Co Vás na této sféře štve a co Vám naopak vyhovuje?

Mrzí mě, že tyto soutěže nemají velký ohlas mezi lidmi, že tyto akce nejsou moc navštěvované a že tam jsou spíše diváci starší generace. Na druhé straně se mi líbí ty ceny, které se tam dávají, protože to mi hodně pomůže v mé další práci. Loni jsem vyhrál notebook, který dodneška používám na stříhání, což mně hrozně moc pomohlo.

Proč si myslíte, že takovéto akce nelákají mladé lidi ve vašem věku? Jsou líný dělat něco kreativního a tak se raději poflakují po parcích a hulí pointa?

No, asi jak kdo, ale já si myslím, že za minulého režimu se dala dělat spousta aktivit, která nevydělávala peníze, jako chalupaření, zahradničení a to dneska už není. Lidi se snaží dělat něco, co jim vydělává peníze. Znám spolužáky, kteří se jenom učí, aby se dostali na medicínu, což ji přinese dobře placené místo a všechno ostatní je mimo ně.

Je podle vás kategorizace filmů v oblasti neprofesionálního filmu dostatečná?

Já bych řekl, že ano, protože jsem neviděl moc experimentů, já sám jsem osobně žádné nedělal. Většinou na soutěžích mají kategorii „ostatní“, kam se zařadí všechny projekty, které se nehodí do žádné jiné kategorie.

Sledujete filmy ostatních amatérských tvůrců a hodnotíte jejich techniku a pak porovnáváte svoje kvality, nebo vás to nezajímá a jdete si výhradně svojí cestou?

Ale ano, dívám se na jejich díla a porovnávám to s tím svých a říkám si, tohle mám lepší než oni, nebo naopak, tohle měli lepší než já a já to musím zlepšit. Je to taky hodně o tématu. Někdy si řeknu, tohle téma mě vůbec nezajímá. Třeba bych nechtěl vůbec točit filmy o drogách, to jde mimo mě.

Máte rád označení amatérský filmař, co si pod tím představíte?

Amatérský filmař…to si představím člověka ve vestičce, který má ponožky a k tomu sandále a kameru s klikou. Když jsem se o to začal zajímat, tak jsem zjistil, že to slovo pochází myslím ze slovesa milovat, takže to označuje člověka, který to má hodně rád. Když jsem se to pak dozvěděl, tak se mi pohled na to slovo změnil. Ale osobně mám radši termín neprofesionální filmař.

Co si představíte pod spojením český nezávislý film?

Vybaví se mi něco podobného, jako ten amatér, ale už na vyšší úrovni. Amatér tedy něco rychle natočí a rychle to sestříhá, ten neprofesionál už se zamýšlí víc nad tím dějem a už je víc sebekritický.

Dovedete si představit, že by v Čechách fungoval sektor nezávislého, nekomerčního filmu, měl svá pravidla a byl částečně i státem nebo televizí finančně podporován?

Hm, to je dost velká otázka. Určitě by bylo hezké, kdyby něco takového existovalo, protože je často problém s technikou. Nechci se však na techniku vymlouvat, protože hlavní ve filmu je nápad. Myslím si, že když člověk není v tom filmování zběhlý, že je lepší, když se pouští do nějakých jednodušších témat, která moc nestojí. Tam ti herci jsou spíš takoví nadšenci, je to asi lepší, než kdyby tam byli placení poloviční herci, to by byl takový divný patvar. Takže jsem docela rád, tak jak to je, i když by mi samozřejmě nevadilo, kdybych na to dostal finanční prostředky. Myslím, že jsou důležitější věci, které je potřeba financovat a spíš bych dával ty peníze do profesionálního filmu.

Jak se k vašemu filmovému nadšení staví rodiče?

Ze začátku měli takový neutrální postoj, ale teď už je to jiné, protože když mě to začalo bavit a přišly úspěchy na soutěžích, tak za to byli rádi, protože jsem dělal něco kreativního a neflákal se a nebral drogy. I já z toho, co dělám, mám dobrý pocit, protože když udělám film, tak se na něj pak můžu kdykoliv podívat a vidím za sebou práci. Když posekám zahradu, tak tráva vyroste a práce přijde „vniveč“, protože to už není vidět.

Troufl byste si na náročnější film, kdybyste měl producenta a oslovili vás s nabídkou?

No, nevím, jestli bych si věřil, protože těch zkušeností zase nemám tolik a já se snažím dělat věci postupně a nebrat si větší sousto. Kdyby to nebyl velký projekt, tak bych to asi zkusil, načetl bych hodně knížek a zkouknul bych hodně filmů.

Chodíte do kina, nebo sledujete radši filmy doma?

Máme problém v tom, že nám zrušili v Rychnově kino. Když mě začal film bavit, tak jsem chodil do kina často, ale zrušili ho, protože nás tam chodilo málo. Teď je tam artovní kino, kam občas chodím, protože tam dávají filmy, které nejsou běžně k vidění a člověk se o nich moc nedozví.

Myslíte si, že je v pořádku, když se filmy dají zdarma stáhnout a mnohdy se dají vidět na internetu ještě v době, kdy běží v kině?

Je to věc, která ničí film a filmaře, takže je otázka, kudy se bude film ubírat. Jirka Mádl říkal, že podle něj do dvou let český film zanikne, protože už na něj vlastně nikdo moc nechodí. Můj bratr studuje v Číně a tam to mají udělaný tak, že tam jsou filmy dotovaný státem, pak běží dva měsíce v kině a pak jsou zdarma k vidění na internetu, kde mezi tím jdou reklamy, takže se ty náklady asi nějak vrátí. Myslím si, že to není špatné, protože když je to dotované ze státního rozpočtu, tak by to mělo vidět i co nejvíce diváků, protože to je pro film nejdůležitější.

Jak se díváte na propad návštěvnosti v českých kinech? Je kino jako fenomén v ohrožení?

Ono se říká, že film je kultura 20. století, takže uvidíme, jak se ubude dařit i v tom 21. století. Vidím, že do kin už nechodí tolik lidí jako dřív a filmy už tolik určitě nevydělávají. Mám spolužáky, kteří radši dají 160 Kč za americký velkofilm, než aby dali stejnou částku za nějakou českou komedii. Na jednu stranu se jim ani nedivím, když mají dát stejnou částku za film od Vejdělka nebo třeba za Hobita, tak určitě většina půjde na Hobita.

Je podle vás dobře, že je technika dostupná všem a že si dneska může natočit film skoro každý, kdo vlastní mobilní telefon, zatímco dřív to byla disciplína jen pro vyvolené?

Já myslím, že je to super. Můžu si natočit snímek s vybavením, které jsem si koupil za peníze z brigády a nemusím čekat na peníze od někoho jiného. Dneska mají lidi spoustu možností, co dělat. Já si už nedokážu představit, že bych natáčel na klasický film a pak to někde ve střižně stříhal a lepil dohromady.

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Média

Více z této kategorie: « Jiří Česák Jakub Voves »