nar. 1.10.1981

Vojtěch Landa je vystudovaným scenáristou, píše povídky a réžiruje. Upozornil na sebe chytrým krátkometrážním filmem z prostředí voleb Hlasy. Chytrá a aktuální satira, skvěle obsazená neokoukanými herci přinesla své ovoce a získala cenu nezávislého filmu za scénář. 

Filmografie:

Vojta, po seznámení na brněnské JAMU, pracuje na svých filmech v tandemu s Petrem Kačírekem. Jejich první spoluprací byla adaptace povídky Alexandra Klimenta Setkání před odjezdem. Pojďme se dozvědět více.

Stydlivost mě připravila o možnost věnovat se umění jako práci

Vojto, můžete nám prozradit, jak to bylo s vašimi začátky u filmu? Jaký zájem o umění tomu u vás předcházel?

Já jsem právě úplnej příklad blbečka, kterej se strašně dlouho bránil tvorbě. Od malička mě to k ní tíhlo, ale styděl jsem se. Jinak stydlivej nejsem, vždycky jsem byl hospodskej bavič, ale nikdy jsem nechtěl prezentovat nic navážno. Tahle stydlivost mě připravila o možnost věnovat se umění jako práci. Nešel jsem studovat žádnou filmovou školu, vystudoval jsem pajdák (angličtinu) a teprve potom scenáristiku v Brně. Končil jsem školu ve 30 a samozřejmě už jsem u toho pracoval.

Jak moc pro vás bylo důležité studium scenáristiky?

Teprve scenáristika mi pomohla s tvorbou. Učitelé výborní: Přidal, Švanda, Blažejovská, Slavíková a další. Psali jsme pro rozhlas. Můj největší úspěch byla rozhlasová adaptace jedné povídky ze Zaklínače, kdy jsem sám zkontaktoval Sapkowského. Ovšem brzy jsem pochopil, že jsem měl studovat spíš režii. Další chyba. Na scénáře mladých autorů nikdo nečeká, všichni si to píší sami, anebo mají své kolegy.

Naši čtenáři a diváci zaznamenali snímek Hlasy. On to ale nebyl čistě první film. Na čem jste pracoval před tím a jak se snímkům dařilo?

Peníze a čas. To jsou klíčové faktory. Natočil jsem absolventský film Setkání, volně podle novely mého oblíbeného autora Alexandra Klimenta (odkaz najdete přes můj profil na csfd).

Z časových a jiných důvodů jsem nebyl zcela spokojen s divadelní adaptací krátkého filmu Nezvaný host, přesto jsem však na tu akci pyšný. Sehráli jsme tento slavný kousek, za který byl Venclík vyhozen z FAMU, chvíli po okupaci Krymu. Následovala přednáška Ivo Dokoupila o situaci na Ukrajině. Nyní alespoň občas čtu básně a povídky, když není čas na film. Často vystupuju v Brně například na Ponava festu či na Potulném dělníkovi, což je festival poezie.

Psaní je osamělá profese. A já jsem extrovert

Co vás motivuje psát a režírovat filmy?

Psaní je osamělá profese. A já jsem extrovert. Miluju Svěráka se Smoljakem a pořád si říkám, jak by bylo super psát něco ve dvou. Asi nikdy nebudu vynikající spisovatel, baví mě spíše vyprávět příběhy. Nechci psát knihy pro absolventy bohemistiky a ani to neumím. V nezávislém filmu cítím větší svobodu. Něco natočím a divák už zhodnotí, zda je to dobré. To je na dnešní době krásné.

Vyhovuje vám, že si pohlídáte na place, jak jste to ve scénáři zamýšlel? Že nad tím máte kontrolu?

Učím se. Režisér by měl využívat všechny tři složky: scénář, nové nápady při natáčení a nové nápady ve střižně.

Komedie Hlasy stavěla na uvěřitelných dialozích a komediálním tématu politiky. Je to žánr, v kterém byste se chtěl nejvíce realizovat, nebo vás přitahují i jiné?

Přitahují mne vážná témata i komedie. Klíčovým „cenzorem“ je kameraman a střihač Petr (Kačírek). Co se mu nelíbí, to neprosadím. Ale já to chápu. Proč by točil něco, co jej neosloví?

Chtěl bych udělat krátký film o dvou popletených filmařích, co točí různé levné fušky. Taky bych strašně rád natočil krátkou komedii o souboji cnostných nájemníků s privátem plným různých dredařů a anarchistů. Letos jsem moc chtěl něco natočit, ale nakonec jsme se s Petrem časově nepotkali. Taky jsem byl zklamán z Jarmuschova Patersona. Sakra vždyť ten film je hezkej, ale tak umělej. Slavná hollywoodská hvězda hraje básníka a řidiče autobusu, co má za manželku topmodelku, protože ty se na řidiče mhd vyloženě lepí, že? Pojďme sakra udělat dokumentární film o skutečných Patersonech! Žádný fejk! Snad se to jednou podaří.

Chtěl bych sehnat více peněz na film. Za 30 tisíc natočíte maximálně kraťas

Na snímku jste spolupracoval s již zmíněným Petrem Kačírkem, který není žádný začátečník, naopak svou zajímavou kamerou pomáhá více tvůrcům. Shodli jste se i umělecky, nebo vaše spolupráce byla jen profesionální? Co nám o Petrovi prozradíte?

Petra potřebuju jako sůl. Režírovat umím, ale na kameru si netroufám. Nemám na to oko. A Petr žije filmem. Opravdu ho obdivuju, kolik toho zvládá natočit.

Víme o vás, že se živíte jinak, vystudoval jste i učitelství. Jak je těžké se po práci věnovat filmu?

Poslední dva roky se mi podařilo sehnat si práci jako produkční Festivalu spisovatelů Praha. Právě proto teď tolik netočím. Je to náročná práce, ale díky ní čtu tuny knih, píšu články a potkávám slavné autory. Letos zařizuju všechny rozhovory Irvina Welshe. Kvůli filmu jsem přestal trochu číst a poslední dva roky to zase doháním. Co mě opravdu mrzí je, že jsem chtěl přivést s festivalem do kin nějaký neznámý Welshův film, Trainspotting znají všichni. Objevil jsem televizní film Wedding Belles (hodně drsná komedie), ale získat na něj práva bylo nad mé síly. Fakt škoda.

Měl jste nějaké povědomí o české nekomerční filmové tvorbě? Co máte rád za české tvůrce?

Určitě. Obdivuju Petra Marka, ačkoliv ne vše se mi líbí. Nebo filmové začátky divadla Sklep. Televizní film Penzionek, to je úžasná věc! No a nová vlna samozřejmě. To bylo zlaté období, kdy si režiséři opravdu mohli dovolit experimentovat a nehledět na počet diváků. Schorm, Juráček, Vláčil, Hanák, Jakubisko, Vihanová, Němec atd.

Hlavně, když jsem u umění, tam je mi nejlíp

Jak se vůbec díváte na český komerční film?

Můj kamarád teď hrál v Renčově poslední hrůze. Hráli tam dva znamí, a pak na to šli v pátek večer do kina. „Dva lístky na Zoufalé ženy dělají zoufalé věci“. Prodavačka jim to nechtěla prodat. Nevěřila, že to není skrytá kamera. Jsme to s ostatními řešili. Snažil jsem se jim vysvětlit, že je to naprosto v pořádku. Že mnoho tvůrců se odřízne od možnosti tvořit za peníze, protože odmítají komerci. Přitom podívejte se na Mádla nebo Štáfka. Začínali v totálních ehm…srajdách a teď točí dobré věci. Já už touhle cestou nepůjdu, v castingu na Rafťáky by mě asi nevybrali, ale 2Oletému tvůrci bych doporučil, ač začne na komerci, a pak ji postupně opustí. Jinak ale pokud myslíme komerčním filmem třeba Vejdělka, tak jeho filmy jsou pro mě čiré utrpení.

Chtěl byste dosáhnout nějaké mety ve filmové tvorbě?

Ano, chtěl bych sehnat více peněz na film. Za 30 tisíc natočíte maximálně kraťas. Pevně doufám, že jednou si natočím film alespoň za 100 tisíc. Takže by to mohla být třeba i půlhodinovka. Jsem sakra scenárista, tak musím být schopen vymyslet příběh, který půjde natočit levně. Sen je se tvorbou živit, ale práce produkčního mě také baví. Hlavně, když jsem u umění, tam je mi nejlíp.

Snímek Hlasy na kanále Vortex