1) Zpracování audiovizuálního díla

Autor:

Zpracování audiovizuálního díla v dnešní době probíhá výhradně prostřednictvím výpočetních technologií. Tato skutečnost zpřístupňuje médium širší veřejnosti až do takové míry, že v podstatě audiovizuální díla dnes může vytvářet a zpracovávat kdokoliv. Služby typu Youtube, Vimeo, apod. jsou toho důkazem, neboť jsou provázané se sociálními sítěmi a staly se standardem pro sdílení jak domácích videí, tak polo či zcela profesionálních děl na sociálních sítích.

Způsobů, jak takové dílo zpracovat je vlivem neustálého technologického vývoje velké množství, od jednorázových jednoduchých prográmků až po robustní profesionální softwarové řešení podporované hardwarovými nástroji. Budeme-li uvažovat spektrum poloprofesionálů až profesionálů, tak v této skupině si většinou jediným nástrojem nevystačíme. Dá se říci, že jakýkoliv krok v procesu tvorby audiovizuálního díla má svoji elektronickou, softwarovou podporu, ať už se jedná o „strohou“ soupisku/evidenci rekvizit, tak o finální střih a distribuci. Nutno říci, že i frekvence s jakou jsou jednotlivé nástroje uváděny na trh, se zmenšuje a tím pádem je mnohdy i finančně nákladné investovat do neustálých novějších verzí a upgradů. Pokud bychom měli investovat do samostatných profesionálních nástrojů na jednotlivé produkční kroky, pohybujeme se řádově v intencích desítek, mnohdy až stovek tisíc, což jsou částky, které je v oblasti nezávislého filmu většinou třeba investovat někde jinde.

Zcela pryč je doba, kdy se na softwarovém trhu pohybují zcela minoritní dodavatelé s jejich mnohdy předraženými produkty. Začíná se prosazovat i trend otevřeného a volně dostupného softwaru, a to nejen v odvětvích kancelářských nástrojů. Nabízí se zde zcela přirozeně možnost ušetřit ony horentní sumy za software potřebný pro zpracování multimediálního audiovizuálního obsahu a využívat k tomu nástroje otevřené, volně dostupné a zcela zdarma. Existují však v tomto odvětví odpovídající nástroje, které mohou zcela substituovat komerční nástroje, aniž by uživatel musel slevit z nároků? Otázka opravdu zajímavá, která se stane hlavním tematickým okruhem této rubriky.

Touto problematikou se zabýval již pilotní projekt Unitedfilm, v rámci kterého byl realizován krátkometrážní film s Kryštofem Hádkem nesoucí název Osud z komiksu. Zde bylo pro zpracování využito výhradně nástrojů, které jsou volně k dostupné ke stažení a to od prvotních pre-produkčních prací až po finální namastrované dílo ve formátu DCP pro účely distribuce do digitálních kin.

Již zde musíme rozlišit dva stěžejní termíny, freeware a open-source. Nám půjde zejména o technologii open-source, neboť ta disponuje otevřeným a volně dostupným zdrojovým kódem, čímž je zajištěna jeho případná modifikovatelnost a individualizace (a tím pádem i možnost jeho vývoje). Oproti tomu freeware disponuje pouze volnou licencí k užívání, nikoliv otevřeným kódem. Zde jsou tedy jednotlivé aktualizace a vývoj zcela v gestci dodavatele systému. Jak již však bylo v pilotním projektu zjištěno, i bez těchto nástrojů se neobejdeme.

2) Linux jako platforma pro video