
Eva Csölleová, Vítek Formánek
Tvůrčí duo ve složení fotografka - korektorka Eva Csölleová a spisovatel - redaktor Vítek Formánek. Specializují se na interview s tuzemskými a světoznámými osobnostmi. Zajišťují spojení s hlavními filmovými festivaly v ČR.
Jitka Zelenohorská se narodila 11. 11. 1946 v Praze. Jitka začala ve 4 letech zpívat v Kühnově dětském sboru, na doporučení sousedky a zpěvačky, kde setrvala celých dvanáct let. V 15 letech byla vybrána do filmu Červnové dny. Protože byla velmi pohledná a průbojná a typově se hodila k 60. létům, brzo chodily nabídky od dalších režisérů. Nejvíce ji proslavil debutový snímek Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky, za který získal Oscara. Tento režisér ji obsadil i do dalších dvou svých filmů Zločin v šantánu a Skřivánci na niti. Z dalších filmů jmenujme Vánice, Starci na chmelu, Kdyby tisíc klarinetů, Ukradená vzducholoď, Kdo chce zabít Jessii?, Sokolovo, Parta Hic, Hop a je tu lidoop. Hrála i v Národním divadle, či v Divadle Rokoko, televize ji obsazovala do seriálů již od roku 1968. Mohli jsme ji vidět např. v Hříšní lidé města pražského, Pan Tau, Třicet případů majora Zemana, Arabela, Létající Čestmír, My všichni školou povinní atd. Byly to sice menší roličky, ale všechno to byly hezké náměty a hezká práce s dobrými režiséry. Pět let žila s Waldemarem Matuškou, pak se provdala za produkčního Jana Miliče. Její kariéra se zpomalila, a když se provdala za německého podnikatele Petera Behrense, musela se vystěhovat do Německa. Poslední film natočila v roce 1985, Hledám dům holubí, a i tak její filmografie čítá devět desítek filmů. Dnes žije střídavě v Berlíně a v Praze, kde jsme ji také zastihli a požádali o rozhovor k jejím 75. narozeninám, ke kterým ji srdečně přejeme všechno nejlepší, především hodně zdraví.
Na zlínský filmový festival jezdíme již vice jak deset let a za tu dobu se stal naší oblíbenou filmovou akcí (spolu s LFŠ v Uherském Hradišti), a stala se z toho srdeční záležitost. Nejen kvůli hezkému programu a počasí, ale i kvůli milým, ochotným a vstřícným lidem, kteří festival organizují. Patří mezi ně i umělecká ředitelka Markéta Pášmová, a protože Covid 19 pěkně zamotal hlavu organizátorům kulturních akcí v posledních dvou letech a nikdy jsme nedělali rozhovor s ředitelem festivalu, spojili jsme to dohromady a výsledek máte před sebou.
Jméno a ani tvář tohoto belgického režiséra jsme do předposledního dne Zlínského filmového festivalu neznali. Potkali jsme ho náhodou u hotelu Moskva a jeho nadšení a zápal, se kterým nás zval do kina na svůj film SpaceBoy, nás přiměly k tomu, že jsme si vyměnili lístky a šli se na jeho film podívat. Moc se nám líbil a zaujal, a tak jsme Oliviera požádali o kontakt na rozhovor. Díky jeho společníkovi Eusebio Laureaovi byl hotov za dva dny. A pak že život není náhoda.
Pan Milan Světlík pochází z Náchoda, a již 16 let žije v Americe.
Tady dostal nápad zkusit se vydat z New Yorku do Isle of Scilly ve Velké Británii přes Atlantický oceán na lodi, kterou nepohání ani motor ani plachty. Zkrátka by vzdálenost 5 300 km převesloval. Sám. Dle našeho soudu velice odvážný čin, nejen proto, že je to fyzicky velmi náročné, ale i pro ten pocit, že bude jen malá kapka v té obrovské mase vody na všechno úplně sám. V minulosti bylo jen 16 samostatných překročení Atlantiku ze Západu na Východ, ale žádný z nich nezačal v New Yorku a pan Milan byl první v historii, kdo se o to pokusil. Byla to nejnáročnější trasa proti větru i proudu. Plánoval, že při dobrém počasí by mohl uveslovat až
Do kin přišel slovensko-česko-německý koprodukční film ZPRÁVA režiséra Petera Bebjaka. Stalo se tak 14. října, přesně dva dny před 16. říjnem, kdy před 80 lety odjel z nádraží Bubny první pražský transport, a tím byla zahájena deportace Židů z českých zemí do německých vyhlazovacích táborů.