Thor Pedersen se narodil v Dánsku a sloužil u královské gardy. Pak se rozhodl navštívit všechny země světa bez použití leteckého spojení, což před ním ještě nikdo nedokázal. To byl jeden z důvodů, proč jsme ho požádali o rozhovor, protože, stejně jako Unitedfilm, šel vlastní cestou a téměř bez peněz. Když mi na něj dala Eva odkaz, napsal jsem mu, odpověď přišla za tři dny a rozhovor byl otázkou týdne.

Pomozte dokončit film Ďáblova sbírka

Filmového tvůrce Marka Dobeše obdivujeme pro jeho zapálení a přístup, opravdový srdcař. Teď stojí před dokončením filmového projektu Ďáblova sbírka, kterému věnoval 10 let života. Protože před dokončením došly peníze, rozhodli jsme se mu pomoct rozhovorem, kde představí svůj nový film a jeho obsah, aby si čtenáři mohli udělat obrázek o důležitosti tématu a popřípadě přispět na platformě Startovač.

Režisér a producent Petr Oukropec je velmi činorodý člověk, jehož záběr nám imponuje a to, co a jak vytváří, oceňujeme. Líbí se nám i styl, jakým usiluje o tvůrčí nezávislost a jak nemyslí jen na sebe, ale snaží se životu a lidem zase něco vrátit. Pro vytíženost realizace rozhovoru trvala pět měsíců, ale ve slíbený čas se nám pan producent plně věnoval. Připomeňme jen, že je ročník 1972, spoluzaložil produkční společnost Negativ a podílel se produkčně nebo režijně na filmech např. Ani ve snu, Modrý tygr, Indiánské léto, Návrat idiota, Národní třída, Bába z ledu, Venkovský učitel.

Anglický režisér Mick Jackson (4. 10. 1943) oslavil vloni 80. narozeniny. Musí to být formát, protože když jsme mu po 11 letech napsali znovu o autogram, odpověděl dlouhým dopisem, kde nám děkoval za zájem a na žádost o rozhovor reagoval s radostí, kladně, a dal nám na sebe e-mail. V dnešní době neuvěřitelné, že tvůrce filmů jako Vlákna, Sopka, Osobní strážce, Popírání holokaustu, Strom v srdci popsal 12 stránek, takže nás nijak neodbyl. Je vidět, že si opravdu cení diváků a jejich zájmů o jeho filmy, které vždy měly a mají co říct.

Na filmových festivalech se dá setkat s různými lidmi z branže, ale nezbytně nemusí platit to, že ten nejslavnější má také nejzajímavější příběh. Často ty nejskromnější lidé mají o čem vyprávět, ale protože nejsou mediálně známí, ne moc lidí je pozná. My jsme potkali jednoho takového skromného člověka ve Zlíně. Jmenuje se Vítězslav Tichý (1952), je vyučený v oboru kuchař, ale již dávno naprosto propadl filmu, a to zejména českému. Má největší sbírku filmových plakátů u nás a také jeho sbírka filmů je srovnatelná s českým filmovým archivem. Přestože jsme se nikdy předtím nepotkali, jeho znalosti a zápal nás ohromily a více jak dvě hodiny jsme se jen vyptávali a pak poslouchali.