Režisér Slávek Horák se narodil 12.1.1975 v Gottwaldově. Po gymnáziu absolvoval zdejší filmovou školu a přihlásil se na FAMU, katedra hraná režie, dramaturgie a scenáristika, kam byl i přijat. Studia však nedokončil, protože byl již tehdy velmi vytížen režií reklam. Jako asistent režie spolupracoval s Janem Svěrákem na filmu Kolja. Do povědomí diváků se dostal v roce 2015 filmem Domácí péče, který slavil úspěch i v zahraničí. Letos uvedl do kin svůj druhý celovečerní film Havel, který měl premiéru na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Zde jsme se s ním také poprvé setkali, a tak nás ohromil jeho zápal, nadšení a přátelský přístup, že jsme jej hned požádali o rozhovor.

Jednou umělec, navždy umělec. To by se dalo říct o irském novináři a režisérovi Davidu Kinsellovi, který žil 30 let v Norsku a natáčel filmy, a teď se vrátil do rodného Belfastu, aby zde realizoval svůj nový a ojedinělý projekt, kterým chce diváky a návštěvníky vtáhnout do interaktivního světa fantazie a pohádky.

Populární filmový festival Febiofest a jeho 27. ročník byl první, který na jaře padnul za oběť opatřením souvisejících s koronavirovou epidemií. Stalo se tak necelé dva týdny před zahájením, kdy bylo vše připraveno, a už se jen dolaďovaly detaily a tiskovky s hlavními hosty, kterými byli třeba Woody Harrelson, Hirokazu-Kore-da nebo Ulrich Thomsen. Člověk míní, život mění, v tomto případě COVID 19. A tak půlroční práce organizátorů přišla vniveč, což muselo naštvat.

Na filmovém festivalu v Zlíně jsme viděli slovenský film Kdo je další? Od - pro nás neznámého - režiséra Miro Drobného. Ve všech třech příbězích se věnoval tématu kyberšikany, zneužívání dětí pedofilními kněžími a zbytečnému riskování životů youtubery v touze za nejlepšími snímky. Tedy témata velice aktuální a ožehavá, o kterých se často raději mlčí, místo aby se o nich naopak veřejně mluvilo a snažily se najít cesty k jejich vyřešení.

Po velice zneklidňujícím fimu následovala debata s panem režisérem a hlavní představitelkou, která se sama stala obětí kyberšikany, která ji přivedla k pokusu o sebevraždu. Diskuze přinesla ještě větší emoce než film, protože pan režisér objasnil, jak byl na Slovensku film negativně přijat, jak se k němu všichni za jeho odvahu postavili zády a jak je díky tomu jeho filmová kariéra u konce. Celý sál to bral jako velkou nespravedlnost a další ukázku toho, v jaké podivné době to dneska žijeme, když tvůrce je za své názory a odvahu perzekuovaný. Připomíná to temná 50. léta. Protože bychom neradi, aby se znovu vrátila, chtěli jsme dát panu režisérovi možnost informovat čtenáře a diváky o pozadí celého filmu, a ti pak mohli film shlédnout a udělat si vlastní úsudek. Děkujeme panu Drobnému za odvahu.

Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně oslavil 60. narozeniny, ale do důchodu se nechystá, naopak, má se čile k světu a hledí do budoucnosti.