Příběh je to nejdůležitější, připomíná Scott Rosenbaum

Autor:

Mladý americký režisér Scott Rosenbaum patří k těm umělcům, kteří se snaží najít vlastní cestu, jak natočit film bez závislosti na velkém studiu, jak zůstat nezávislý a mít vše pod svojí kontrolou.

 

Pochází z Long Islandu, vystudoval George Washington University, získal titul Bakaláře v žurnalistice. Po ukončení studií se věnoval různým projektům, psal scénáře, učil se režírovat, pracoval ve finanční sféře a pomáhal zdokonalovat centra pro nemocné děti. Usmálo se na něj štěstí, když si ho všiml a vzal pod křídla režisér Gene Frankel. Po jeho smrti pokračoval v získávání zkušeností na poli režie ve spolupráci s Lenore De Kovene . V roce 2002 začal psát scénář, který nakonec vyústil v jeho režijní debut, který představil i na festivalu ve Zlíně v roce 2010 s názvem The Perfect age of rock´ń roll. Založil vlastní produkční firmu Red Hawk Films a náhoda mu přivedla do cesty oskarového režiséra Spike Lee, který Scotta pozval na natáčení svého filmu „Miracle of St.Anna“ do Říma.

Současná technika dává každému možnost natočit film. Ne jenom obyčejný film, ale skvěle vypadající film

Je nějaký rozdíl mezi tím, když režisér chce natočit komerční snímek nebo nezávislý film? Máme na mysli to, že na začátku asi uvažují stejně, ale až vlastní práce je povede buď jednou, nebo druhou cestičkou…

Myslím, že každý režisér chce natočit ten nejlepší film, jaký je schopný a to až je nezávislý nebo má za zády studio. Ačkoliv jsem ještě netočil film pro žádné studio, myslím, že je dobré říct, že tvůrčí svoboda, kterou si užívá režisér nízkorozpočtového filmu, se zmenšuje tím, jak hodně se do toho vloží studio a jak velký je rozpočet.

Takže je to záležitost poctu, záležitost osobního postoje nebo záležitost být na správném místě ve správný čas?

Pokud vám tady dobře rozumím, asi myslíte otázku, jaký druh filmu by režisér preferoval. Jestli se ptáte právě na tohle, tak můžu mluvit jen za sebe a moje odpověď bude následující. Záleží na příběhu, protože některý opravdu potřebuje podporu velkého studia, pokud se zrovna nejmenujete Oliver Stone a jste schopný udělat za 150 milionů dolarů nezávislý film v podobě Alexandra Velikého. Mám několik scénářů, každý z nich vyžaduje jiný druh produkce.

Co byste poradil lidem, kteří by rádi natočili film, ale mají pouze omezené zkušenosti, skromnou techniku a malý rozpočet?

Současná technika dává každému možnost natočit film. Ne jenom obyčejný film, ALE skvěle vypadající film. DSLR revoluce a schopnost sestříhat si vlastní film na laptopu zdemokratizovala proces tvorby filmu jako doposud nikdy v historii. Jeden komponent, který se nikdy nezměnil a nezmění, je příběh. Pokud nemáš skvělý příběh, který chceš vyprávět, můžeš mít tuny skvělý nejmodernější techniky a výsledek nebude stát za nic.

Co je nejdůležitější pro začínajícího režiséra? Znalost své profese, znalost techniky a její ovládání, dobrý příběh, zapálení a dobrý spolupracovníky, dost peněz nebo znát jak to v byznyse chodí a kde zaklepat?

Jednoduše řečeno… všechno co jste vyjmenovali. Ambiciózní režisér by měl udělat to, co je nezbytné, aby se naučil každý krok v tomto procesu. Před lety jsem četl článek od Roberta Rodrigueze a on mluvil o důležitosti poznání a ovládnutí všech aspektů svého řemesla. Kromě toho, že porozumíš různým disciplínám, také tě to ochrání od toho, aby tě někdo vodil za nos, pokud bys pracoval s velkým štábem. Bohužel, přesně tohle se děje na scénách a nejlépe jak se tomu bránit je vědět to, o čem je řeč.

Film se buď potopí, nebo plave podle toho, jak je dobrý a je jedno před jaké publikum ho předhodíte

V 50. letech tu byla francouzská nová vlna, v Československu jsme ji měli v 60. letech. Myslíte si, že současná technika se může stát novou vlnou 21. století a zlomí to tvrdohlavá a zažitá pravidla a principy?

Částečně jsem to už nakousl ve své odpovědi na předchozí otázku. Myslím, že je zcela jasné, že prostředky na výrobu a točení filmů má skoro každý ve své kapse. Pokud máš nějaký příběh, který chceš někomu sdělit a máš vůli to udělat, můžeš to natočit na mobilní telefon, dát to na You tube a udělat to dostupné pro celý svět. Takový druh svobody a přístupu nikoho ani nenapadl v 50. a 60. letech. Takže, nakonec všechno záleží na umělci a na jeho přání říct příběh.

Nezávislé filmy ani jejich režiséři nemají na růžích ustláno. Je to proto, že lidé odmítají vidět věci z jiného pohledu nebo že šéfové velkého byznysu se ve snaze neztratit svoje dominantní postavení snaží, aby to ostatním značně znepříjemnili?

Je těžké uspět v jakémkoliv byznysu. Ten, kdo se chtěl stát umělcem, věděl, že to nebude mít lehké a bude mít na cestě hodně překážek. Myslím si, že bariéry pro vstup a barometr velikosti jsou stejné pro každého, ať jsi nový tvůrce nebo již etablovaný. Takže na konci stejně uděláš svůj film, řekneš svůj příběh, a pustíš ho lidem, aby se na něj podívali a zhodnotili tvoji práci. I když jsi měl úspěch v minulosti, můžeš udělat i špatný film, ale špatný je stejně jen relativní pojem. Ale je zcela jasné, že trhák umožní režisérovi natočit další film. Opět mohu mluvit jen za sebe, ale stejně si myslím, že ať tak nebo tak, režisér stejně chce pokračovat v točení filmů.

Sundance festival je jeden z nejznámějších a nejuznávanějších nezávislých filmových festivalů ne světě, ale stejně jsem četl, že i tam je korupce a je předem určeno, které filmy se budou promítat díky propojení mezi producenty. Myslíte si, že i takový nezávislý festival se může odklonit od svých idejí a pomalu se stát mainstreamovým, protože otupí své ostří?

No, nemohu mluvit konkrétně o Sundance festivalu, ale obecně touha festivalu nebo tvůrce po úspěchu a jeho zvládnutí jsou zhruba stejné. S úspěchem přicházejí možnosti a záleží na jedinci nebo organizaci, jak se rozhodne je uchopit a nakládat s nimi. Je zde vždycky rovnováha, která se může naklonit jedním nebo druhým směrem a každé dané situaci a je třeba ji udržovat, aby to někam nesklouzlo. Myslím si, že pověst, jakou si Sundance získal, pomohla mnoha, do té doby, neznámým tvůrcům se zviditelnit. Jak jsem už podotkl několikrát, důkazem je vlastní dílo, produkt. Film se buď potopí, nebo plave podle toho, jak je dobrý a je jedno před jaké publikum ho předhodíte.

Kariéra jedince je kulminací možností, které si vybral

Řekněme, že jste nezávislý režisér, který natočil dva dobré filmy bez výraznějšího komerčního úspěchu. Pak přijde producent a nabídne vám dobrý peníze, abyste natočil film. Můžete stále zůstat nezávislý nebo musíte trochu ustoupit, aby z toho byl komerční úspěch, protože tak se stanete známým a otevře se vám více dveří, získáte úspěch a pak opět možná svoji ztracenou nezávislost?

Jak jsem se zmínil v první odpovědi, tvůrce má na výběr cestu, kterou se chce vydat. Každý musí jíst, takže peníze nezbytně nemusí být špatná věc. A pokud dostaneš zaplaceno za to, co děláš opravdu s láskou, tak to je ještě lepší. Co se týče umělecké svobody, úspěchu a obětování se pro daný projekt, tam budou rozdíly značné. Vzal tvůrce danou práci jen kvůli penězům? Samozřejmě. To se stává v každém druhu médií od jejich začátku a bude se dít vždycky. Koneckonců, kariéra jedince je kulminací možností, které si vybral. Měl by režisér posunout šek a projekt, když musí nejdříve zaplatit nájem? Záleží to na každém jedinci, když k této situaci dojde.

Je podle vás nějaká hranice mezi nezávislým filmem a středním proudem? Nějaká daná pravidla? Když organizujete nezávislý festival, stejně potřebujte peníze, takže když jsou od fanoušků, je to nezávislé, když jsou od velkých firem, které si pak dají reklamu a billboardy, je to už komerce?

Ať k dobrému nebo špatnému, jakýkoliv druh finanční podpory je nevyhnutelný a je také nezbytný. Je to situace Hlava 22 v tom směru, že pokud chcete vytvořit a poskytnout platformu pro promítané filmy, ta platforma potřebuje peníze pro komponenty, kterých je nespočetné množství, protože právě oni zajišťují celý festival. Myslím si, že ve výsledku všechny festivaly, stejně jako všichni tvůrci se snaží být nejlepší v tom, co dělají. Je to čistě na filmařích, ředitelích festivalu, programových manažerech a také na publiku, aby se rozhodli, čemu říkají dobrý film.

Na svém novém projektu The Lunatics jste dělal všechno sám, filmoval, stříhal, režíroval atd. Bylo to kvůli tomu, že jste se chtěl všechny profese naučit tak dokonale, aby vás nikdo nemohl oblbovat, nebo se snažíte být tak nezávislý, jak to nejvíc jde, či je to způsob jak ušetřit peníze?

Odpověď na Vaši otázku zní: OBOJE. Jako scénárista, režisér a celoživotní neprofesionální fotograf jsem chtěl zvládnout všechny aspekty výroby filmu, včetně úkolů, za které bych normálně nebyl zodpovědný, jako je třeba střih. A samozřejmě, neměl jsem žádný peníze, když jsem začínal ten projekt, takže to mě také donutilo k tomuto kroku. Takže na konci toho všeho, jediný kdo mě mohl oblbnout…… jsem byl jen já sám (smích).

Média