Eva Csölleová, Vítek Formánek

Eva Csölleová, Vítek Formánek

Tvůrčí duo ve složení fotografka - korektorka Eva Csölleová a spisovatel - redaktor Vítek Formánek. Zkušenosti mají s prácí pro časopisy jako Cinema nebo Interview. Vydali desítku knih u nás i v zahraničí. Zaměřují se na interview se zajímavými lidmi či osobnostmi kulturní scény z celého světa.

Velmi zajímavým hostem letošního Febiofestu byl francouzský herec a režisér Louis Garrel. Narodil se 14. 6. 1983 do rodiny režiséra Philippe Garrela a herečky Brigitte Sy. Aby toho nebylo málo, jeho dědeček Maurice a kmotr Jean-Pierra Léaud byli také herci. V takovém prostředí snad nešlo ani uniknout pokračování herecké rodinné tradice. Louis, který do Prahy přijel ostříhaný dohola, protože právě natáčí film s Romanem Polanskim, se poprvé objevil před kamerou v šesti letech. V 19 letech jej obsadil do filmu Snílci (The Dreamers) slavný italský režisér Bernardo Bertolucci. Za snímek Pravidelní milenci, režírovaný svým otcem, dostal v roce 2005 Césara. Umí nejen psát scénáře, hrát a režírovat, ale i zpívat, takže se neztratil ani v muzikálu Písně o lásce režiséra Christophe Honoré. Zkrátka je to pozoruhodný umělec a tak ani povídání s ním nebylo nezajímavé.

David Zuckerman je hollywoodským producentem, je rovněž presidentem společnosti Script Coach a Virtual Pitch Fest a řadu let pracoval jako šéf výroby pro společnost Silver Lion Films, kde se podílel na filmech jako Man on Fire nebo Crododile Dundee in L. A. Je také diplomovaným psychiatrem. Jeho myšlenka a práce ve Script Coach nás tak zaujala, že jsme jej požádali o rozhovor a do týdne bylo vše hotovo.

Pokud ve filmové branži existuje pro režiséra termín „one-man show“, Alice Schmid by se na to perfektně hodila. Tato švýcarská režisérka sídlící v Zürichu, byla hostem Filmového festivalu ve Zlíně a odhalila nám pozoruhodný způsob, jak natáčí své filmy.

Ve filmovém průmyslu se nepohybuje tolik tvůrců, co by měli v krvi pravou indiánskou krev. Takže když se na Zlínském filmovém festivalu objevila kanadská herečka Devery Jacobs, která pochází z kmene Mohawků, vzbudilo to náš zájem. Žila v rezervaci Kahnawaka poblíž Montrealu a s režisérkou Kirsten Carthew přijeli divákům představit svůj nový film s názvem Půlnoční slunce (The Sun at Midnight).

Tento polský režisér je zajímavý člověk. Natočil sice zatím jen pět filmů, ale každý z nich byl úplně jiný a každý z nich měl hluboký obsah. Leží mu na srdci momentálně neradostný stav nejen polské společnosti, ale i celosvětového vývoje. Nepodléhá komerčnímu tlaku a točí o tom, o čem je přesvědčen, že má nějaký hlubší smysl. Když jsme jej potkali jako hosta v Uherském Hradišti na Letní filmové škole, zaujal nás svými filmy natolik, že jsme jej po jednom z nich požádali o rozhovor.