Navštívil jste někdy Českou republiku jako turista nebo režisér?

Ano, byl jsem v Praze a je to úžasné město. Byl jsem velmi nadšený, když jsem viděl orloj, o kterém jsem psal ve svém románu Man of Legends. Také v něm má důležitou roli astronom Tycho Brahe.

Mimochodem, bojoval váš otec ve druhé světové válce?

Můj otec byl za druhé světové války podplukovník ve sboru ženistů. Pomohl navrhnout a postavit největší arzenál ve Spojených státech v našem rodném městě Pine Bluff Arkansas. Později sloužil v Pentagonu ke konci války.

Bylo vašim dětským snem stát se režisérem, a trávil jste na přelomu 40. a 50. let jste hodně času v kinech?

Od svých 15 let jsem byl rozhodnutý, že budu u divadla. Moje touha zapojit se do filmu přišla později, během studijních let na legendární katedře dramatu na Carnegie Mellon University. Když jsem tam byl, potkal jsem Billa Pence, který vedl univerzitní filmovou společnost, a nechal mě ji převzít, když promoval. Bill pokračoval ve založení slavného Telluride Film Festivalu v Coloradu. Když jsem se ještě na vysoké škole rozhodl natočit svůj první film, zavolal jsem mu a požádal ho o pomoc, protože škola neměla žádné filmařské vybavení a on v té době vedl filmovou divizi u letectva. „Vypůjčil si“ od nich kameru a poslal mi ji spolu s několika tisíci metry filmu. Vždy jsem mluvil o Billovi jako o kmotrovi mé kariéry. A román, který jsem zmínil výše, je věnován jemu a jeho ženě Stelle.

Viděl jste nějaký český film, ať už z Nové vlny 60. let nebo nějaké současné?

Vždycky jsem byl filmový nadšenec... Ale až Bill mě přivedl k filmovému umění a díky tomu jsem viděl téměř 300 největších klasických mezinárodních filmů. Jsem si jistý, že mezi nimi musel být československý film.

Bylo to těžké a nejisté povolání stát se režisérem v Americe v 60. letech?

Myslím si, že jakákoli kariéra v umění je vždy náročná a je to v podstatě neustálý boj. V mnoha ohledech je to „cikánský život“… kdy jste přijel do nějakého města, večer měl představení a druhý den ráno táhnul zase k dalšímu městu.

Studoval jste na technologické škole, takže nemáte žádné filmové ani umělecké vzdělání?

Když jsem šel na Carnegie Institute of Technology (nyní Carnegie Mellon University), byla to samozřejmě inženýrská škola, která však také měl mimořádně rozsáhlou vysokou školu výtvarných umění se skutečně legendárním oddělením dramatu, které bylo v divadelním světě známé již od 20. let 20. století.

Natáčel jste pouze sci-fi seriály pro televizi, nikdy ne celovečerní film pro kina. Stal jste se v tom odborníkem, nebo jste byl onálepkován a zaškatulkován, takže jste neměl šanci natočit pro filmová studia nic jiného, a navíc se z toho stala stabilně placená práce, bez rizika propadáku?

Vždy říkám svým studentům filmařiny, aby byli velmi opatrní, jaký je jejich první úspěch, protože to je to, co po nich Hollywood bude chtít navždy. Je velmi snadné získat nálepku a být zaškatulkován a já jsem si tím prošel, i když jsem natočil i mnoho jiných projektů, které nebyly sci-fi pro televizi.

Myslím si, že jakákoliv kariéra v umění je vždy náročná a je to v podstatě neustálý boj

Vašim nejslavnějším dílem je seriál V, námět převzatý z knihy Sinclaira Lewise vydané v roce 1935. Jaký byl hlavní příběh, který jste si z knihy odnesl, protože ve zfilmovaném příběhu jsme moc podobností s knihou nenašli?

Základní myšlenkou, kterou jsem si vzal z románu Sinclaira Lewise, byla pouhá představa zrodu fašistické diktatury ve Spojených státech, který probíhal stejně jako v Německu ve třicátých letech a jak by na to reagovali jednotliví obyčejní lidé.

Myslíme, že seriál V byl velmi dobře napsaný a velmi dobře natočený, žádné speciální efekty, jen věrohodné herecké výkony. Když jste ho natáčel, měl jste vnitřní pocit, že by to mohl být hit? Překvapil vás úspěch, jaký to sklidilo po uvedení v televizi?

Jedním z absolutních vrcholů mé spisovatelské/producentské/režisérské kariéry bylo, když jsem seděl v promítací místnosti s jedním z redaktorů a díval se na úplně první hrubý sestřih série V u Warner Brothers. Nebyly v něm žádné speciální efekty, příběh hráli jen herci. A drama bylo tak intenzivní, a tak mocné, a herecké výkony tak perfektní, že jsem byl nadšený z vyhlídek, jaké může mít. Celková stopáž byla 4 hodiny 15 minut a prezident NBC mi řekl, že to musím zkrátit 15 minut, abych se vešel do standardního času 4 hodin. Ale já opravdu jsem nevěděl, co by se mělo vystřihnout, abych to nezničil, tak jsem mu zavolal, aby mi to přišel ukázat a říct osobně. Přijel a sledoval to, a po skončení vyšel ven, pokýval hlavou a řekl mi, že musí jednat se stanicemi, aby mu dali těch 15 minut navíc, což bylo bezprecedentní v historii televize. Zkrátka tam nenašel nic, co by se dalo vystřihnout. Měli jsme také skvělou propagační kampaň. Velké billboardy a plakáty, které o filmu nic neříkaly. Bylo tam jen napsáno "Vesmírní návštěvníci. Naši přátelé". Byly vytvořeny podle nacistických propagandistických plakátů, jaké Němci vylepovali po Evropě ve 2. světové válce. Týden poté, co se plakáty objevily, jsme vyslali skupinu dětí s plechovkami sprejů a ony nastříkaly velké červené V přímo přes plakát, jako to udělal odboj v Evropě ve 2. světové válce. A pak týden těsně před vysíláním jsme každý plakát opatřili přelepkou s nápisem "Bitva začíná na NBC" a uvedli jsme čas premiéry. Když se show začala vysílat, byli jsme si docela jisti, že to dopadne dobře. A byl jsem dost v šoku, když jsem zjistil, že se na to koukalo v Severní Americe 80 miliónů diváků.

Když ho vidělo tolik lidí, uvědomil jste si, jak mocný je film nástroj a že jako režisér také máte vůči divákům nějakou zodpovědnost?

Ano, jistě, to je další věc, kterou říkám svým studentům. Filmem osloví milióny diváků na celém světě, a proto si musí dobře rozmyslet, co jím chtějí říct. Aby se nesnažili jen pro peníze točit násilné filmy a krváky, ale aby se do nich snažili dát něco víc, nějaký humanistický prvek. Aby přemýšleli o dílech Akira Kurosawy a pak se rozhodli moudře, co do filmu vloží a naservírují divákům.

Pro nás byl seriál V nejlepší sci-fi, kterou jsme kdy viděli, a líbilo se nám, že postavy byly jako ve skutečném životě – hrdinové, zrádci, pátá kolona,​zbabělci atd. Domníváme se, že to bylo v další sérii, natočené po dvou letech, již naředěné. To došel scénáristům dech a nápady, ale TV chtěla ždímat peníze, a tak tlačila na pilu, i když věděla, že to již nebude ono?

Dohlížel jsem na psaní pokračování, které se nakonec stalo známým jako The Final Battle. Napsal jsem to já, Greg Buck, Peggy Goldman a Diane Frolov. Byl to obrovský kus práce. Bylo to v mnoha ohledech lepší než původní 4 hodiny. Poté, co jsem po neshodách produkci opustil, všichni mí přátelé, herci a přátelé ze štábu, kteří na tom pokračování pracovali, mi řekli, že bych nikdy neměl vidět, co se natočilo, protože to bylo velice odlišné od scénáře, který jsme napsali. Za ty roky jsem z toho viděl jen asi 30 sekund a během nich viděl ta špatná rozhodnutí, která udělali, a pak už jsem nikdy neviděl žádné pokračování a ani novější variaci tohoto seriálu, který nedávno natočila ABC.

Vlastním všechna práva V pro film, takže když se mluvilo o možném natáčení celovečerního filmu V, měl jsem spoustu schůzek se všemi velkými studii, ale chtěli to udělat jinak, než jsem chtěl já. Viděli to spíš jako pop cornovou zábavu, velký letní filmový trhák. Ale ve skutečnosti jim chyběla podstata toho, čím byl V tak výjimečný, že to bylo skutečně lidské drama, a že to nebyl snímek o invazi, ale film o okupaci, paranoii, napětí, strachu a stresu, které to přináší do životů lidí, což byl vždy příběh, který jsem chtěl vyprávět.

Další věc, kterou říkám svým studentům je, že filmem osloví milióny diváků na celém světě, a proto si musí dobře rozmyslet, co jím chtějí říct.

Natočil jste mnoho projektů, který z nich máte nejraději nebo na který jste nejvíc pyšný?

Nejraději mám seriál Alien Nation, u toho jsem se velice bavil, zdál se mi velmi vtipný. Ale nejvíce pyšný jsem právě na zmíněné V. Vytvořil jsem příběh a myslím, že V má nadčasovou kvalitu, protože to není nic módního, co by za chvíli zmizelo. Ve své podstatě má tento příběh své základy už ve Spartakově vzpouře otroků a je o utlačovaných lidech žijících v totalitním režimu a o tom, jak je to bude ovlivňovat. Jak někteří z nich budou využívat této moci, jako to udělali Francouzi z Vichy během 2. světové války. A ostatní lidé se budou snažit držet hlavu skloněnou a myslet si: „Nebudu je obtěžovat, a oni mě nechají na pokoji.“ A nakonec jsou tu hrdinové, kteří říkají: „Ne, tato moc je zneužívána a my se proti ní musíme bránit." A to je podstata V, a proto pro mě znamená nejvíce.

Natočili jste seriál Alien Nation (Lebkouni) podle celovečerního filmu stejného jména a také jste chtěl ze série V udělat celovečerní film? Který způsob je těžší udělat?

Náš seriál Alien Nation volně vycházela z původního celovečerního filmu, který nebyl příliš dobrý a v pokladně kin propadl. Fox si myslel, že by z toho mohl být seriál, a požádal mě, abych se na to podíval. Uvědomil jsem si, o čem by to mohlo být, ne jenom obyčejná komedie o přátelských policistech, ale spíše o diskriminaci, netolerance a předsudcích vůči mimozemským přistěhovalcům. To by dalo seriálu vážný a hluboký společenský význam, který by mohl být pro naše diváky poučnou zkušeností. Bylo to velmi dobře přijato a diváci to správně pochopili a získali jsme mnoho ocenění.

S příchodem AI se některá vaše sci-fi již mění ve skutečnost. Jak se díváte na to, jak umělá inteligence vstupuje do našich životů a nikdo neví, jak to skončí? Jste jeho fanouškem nebo odpůrcem?

Myslím, že umělá inteligence jako každý nový technologický pokrok má své klady a zápory, ale pokud je správně používána, může to být přínos pro společnost a vědu.

Nemáte pocit, že některé současné činy a předvolební sliby Donalda Trumpa připomínají knihu Sinclaira Lewise? Myslíte si, že byl (Lewis) stejný vizionář jako George Orwell?

Ohledně toho, co se v naší zemi děje s tímto narcisem, sociopatem, šiřitelem lží, který naši zemi odklonil k fašismu a všemu zlu, které s tím souvisí...Ano, je to přesně ten druh varování, které jsem metaforicky dělal ve svém původním seriálu V. V tisku se v poslední době objevilo mnoho zpráv připomínajících to, co jsem napsal v roce 1983, a také to, co napsal Sinclair Lewis v roce 1935. Uvědomuji si, že tento pravicový trend se v současnosti neomezuje pouze na USA, ale Trump a jeho kumpáni působí škody, které poškodí nejen Ameriku, ale celý svět a budou přetrvávat mnoho let i poté, co již nebudou u moci.

Děkujeme za rozhovor.

Foto, s díky: archiv Kenny Johnsona