Jméno tohoto čínského režiséra nám nic neříkalo, jen jsme se dočetli, že ve Zlíně před lety vyhrál se svým filmem Ječná pole za horami (Barley Fields on the other side of the Mountains) a že bydlí v Londýně. Přesto jsme ho jako člena poroty na Zlínském film festivalu požádali o rozhovor, protože jsme usoudili, že by to mohlo být zajímavé povídání.

Vzácným a atraktivním hostem na Zlínském filmovém festivalu byl americký producent Bill Gerber, který nejen zastupoval známé hudební kapely, ale také produkoval filmy jako Láska přes internet, JFK, Grand Torino nebo Velmi dlouhé zásnuby. Jeho program byl velmi nabitý, takže jen díky laskavosti paní Řádové a ředitelky festivalu paní Pášmové jsme mohli udělat následující rozhovor ve VIP salonku, který nám k tomu účelu poskytly.

Rozhovor se špičkovým leteckým akrobatem jsme ještě nikdy nedělali. K jednomu z nich, Janu Rudzinskému, byla cesta poměrně jednoduchá, protože jsme zjistili, že od sebe bydlíme pár kilometrů a stejně jako my, má rád letadla z počátku století a 1. světové války. Od žádosti o rozhovor, po jeho realizaci, uběhlo 38 hodin.

Jan Rudzinskyj se narodil 20. 6. 1969 v Plzni, ale vyrůstal v Rybitví u Bohdanče. Jako malý měl rád modelaření, rád závodil na koních, ale škola ho donutila toho nechat, do aeroklubu nebyl přijat. Ale šel za svým snem a dnes je z něj nejen špičkový akrobatický pilot ve skupině Flying Bulls, ale také nabízí zážitkové lety, které provozuje na letišti v Chrudimi.

Americká herečka Susan Sarandon se narodila 4. 10. 1946 v New Yorku do rozvětvené rodiny. Rodiče měly irsko-velšské kořeny a vychovávali celkem devět potomků. Susan vystudovala filozofii, matematiku a dramatické umění na Katolické univerzitě ve Washingtonu. Zde se také seznámila s hercem Chrisem Sarandonem, za kterého se provdala v roce 1967. Manželství se rozpadlo po devíti letech a Susan se z toho zhroutila. První herecké zkušenosti sbírala v divadelním souboru Garrick Players. Ve filmu začala v roce 1970, ve filmu Joe. Pak hrála i v u nás uváděných titulech Mortadela, Na titulní straně a Velký Waldo Pepper. Zlom v kariéře a v životě přinesla role ve filmu Děvčátko, francouzského režiséra Louise Malla, se kterým pak tři roky žila. Role ve filmu Atlantic City ji přinesl nominaci na Oscara, stejně jako filmy Thelma a Louise a Lék pro Lorenza. Dlouhá léta žila s hercem a režisérem Timem Robbinsem. Za hlavní roli v jeho filmu Dead Man Walking získala Oscara v roce 1995.

Susan Sarandon není žádná do sebe zakoukaná hollywoodská hvězda, ale uvědomělý, společensky aktivní člověk. Aktivně usilovala o zrušení trestu smrti a podporuje nadaci pro zamezení hladu ve světě.

Právě proto, že si na nic nehraje a na žádost o autogram vždy sama odpoví, nás napadlo ji u příležitosti jejich 75. narozenin poslat dopisem otázky pro zamýšlený medailonek. Nezklamala nás, ručně psané odpovědi přišly z New Yorku po půl roce, což se již dneska u filmových hvězd prakticky nevidí.

Jitka Zelenohorská se narodila 11. 11. 1946 v Praze. Jitka začala ve 4 letech zpívat v Kühnově dětském sboru, na doporučení sousedky a zpěvačky, kde setrvala celých dvanáct let. V 15 letech byla vybrána do filmu Červnové dny. Protože byla velmi pohledná a průbojná a typově se hodila k 60. létům, brzo chodily nabídky od dalších režisérů. Nejvíce ji proslavil debutový snímek Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky, za který získal Oscara. Tento režisér ji obsadil i do dalších dvou svých filmů Zločin v šantánu a Skřivánci na niti. Z dalších filmů jmenujme Vánice, Starci na chmelu, Kdyby tisíc klarinetů, Ukradená vzducholoď, Kdo chce zabít Jessii?, Sokolovo, Parta Hic, Hop a je tu lidoop. Hrála i v Národním divadle, či v Divadle Rokoko, televize ji obsazovala do seriálů již od roku 1968. Mohli jsme ji vidět např. v Hříšní lidé města pražského, Pan Tau, Třicet případů majora Zemana, Arabela, Létající Čestmír, My všichni školou povinní atd. Byly to sice menší roličky, ale všechno to byly hezké náměty a hezká práce s dobrými režiséry. Pět let žila s Waldemarem Matuškou, pak se provdala za produkčního Jana Miliče. Její kariéra se zpomalila, a když se provdala za německého podnikatele Petera Behrense, musela se vystěhovat do Německa. Poslední film natočila v roce 1985, Hledám dům holubí, a i tak její filmografie čítá devět desítek filmů. Dnes žije střídavě v Berlíně a v Praze, kde jsme ji také zastihli a požádali o rozhovor k jejím 75. narozeninám, ke kterým ji srdečně přejeme všechno nejlepší, především hodně zdraví.